V dnešním světě je Čeněk Daněk téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost různých sektorů. Od akademické sféry až po obchodní svět se Čeněk Daněk stal tématem neustálých diskusí a rostoucího zájmu. Postupem času se ukázalo, že Čeněk Daněk má významný dopad na společnost a vyvolává debaty a úvahy, které přesahují hranice a kultury. V tomto článku prozkoumáme fenomén Čeněk Daněk do hloubky, analyzujeme jeho důsledky a vliv na dnešní svět.
Čeněk Daněk | |
---|---|
![]() Čeněk Daněk | |
Narození | 5. dubna 1827 Choltice ![]() |
Úmrtí | 19. března 1893 (ve věku 65 let) Praha ![]() |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | konstruktér a průmyslník |
Ocenění | Řád Františka Josefa |
Choť | Vilemína Bürgermeisterová (do 1856) Auguste Walpurga Maria Daněk von Esse (1856–1893) |
Děti | Čeněk Daněk mladší |
Rodiče | Josef Daněk |
Příbuzní | Josef Daněk a Marie Gollová (sourozenci) |
Funkce | poslanec Českého zemského sněmu (od 1861) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čeněk Daněk nebo též Vincenc Daněk (5. dubna 1827 Choltice[1] – 19. března 1893 Praha[2]) byl inženýr, konstruktér a český průmyslník, zakladatel firmy, která se později stala jádrem ČKD.
Narodil se v rodině sládka Josefa Daňka, v obci Choltice. Studoval ve Vídni polytechniku, poté techniku v Praze. V roce 1852 nastoupil do firmy Breitfeld & Evans vlastněné Karlem Friedrichem Breitfeldem a Davidem Evansem jako konstruktér. V roce 1854 koupil spolu se starostou Karlína Josefem Götzlem strojírenský závod A.Meisner & Comp., který pod novým názvem Daněk & Co. vyráběl stroje pro cukrovary, jejichž rozmach v té době začínal. Do roku 1871 uzavřela firma zakázky na více než 100 cukrovarů.[zdroj?]. Začal spolupracovat se stavitelem Václavem Nekvasilem, který stavěl budovy cukrovarů a Daněk je zařizoval stroji. Tímto způsobem byly postaveny cukrovary ve Vinoři, Opatovicích nad Labem nebo v Kostelci nad Orlicí. V roce 1871 pak svou firmu prodal nově založené akciové společnosti Breitfeld, Daněk a spol., kterou založil s původní firmou Breitfeld & Evans a jež se stala jednou z hlavních součástí později vzniklého (v roce 1927) koncernu ČKD. Sám zanechal podnikání a žil na svém zámku Trnová. Vlastnil palác v dnešní Opletalově ulici v Praze.[3] Byl také majitelem panství Tloskov (1872), Krchleby a hradu Líšna, kde je v rodinné hrobce pohřben jeho syn Čeněk (Vincenc) (1858–1895).[4]
V zemských volbách roku 1861 byl zvolen poslancem Českého zemského sněmu.[5]
Za zásluhy prokázané během války roku 1866 mu byl udělen rytířský Řád Františka Josefa. Zasloužil se i o úspěch Světové výstavy ve Vídni roku 1873. V témže roce, 5. června 1878, byl za zásluhy o dobročinnost povýšen do šlechtického stavu. Diplomem z 25. srpna 1878 mu byl udělen erb a predikát šlechtic z Esse (Edler von Esse).[6] Zemřel ve svém paláci na rohu Mariánské (dnes Opletalova 19) a Růžové ulice v Praze, pochován byl 22. března 1893 na Olšanských hřbitovech.[2][7]
Čeněk Daněk byl dvakrát ženatý, jeho první manželkou byla Vilemína Bürgermeisterová (1832 – 26. 1. 1856). Dne 4. listopadu 1856 se Čeněk Daněk oženil v Žatci s Augustou Hasmannovou z Choltic[2][8] (25. 2. 1835 – 21. 11. 1919).[9] Měl celkem sedm dětí a to Marii (8. 6. 1853 – 28. 7. 1880), Vincenta (14. 12. 1858 – 30. 7. 1895), Zdenko Leopold Antonína (13. 6. 1868 – 19. 10. 1911), Augustu (13. 8. 1860 – 28. 12. 1860), Karla (27. 1. 1863 – 29. 11. 1863), Helenu (5. 6. 1864 – 18. 12. 1867) a Karla (27. 9. 1870 – 26. 12. 1878).[10]
Podrobnější údaje k potomkům:
Syn Čeněk (Vincenc) Josef Ferdinand Daněk (14. prosince 1858 Karlín[11] – 13. července 1895 Líšno) se 19. května 1885 oženil s Rosalií Waldekovou (1864–1934), dcerou podnikatele Franze von Waldek, podruhé provdanou za generála Theodora Hordta.[12] Byl dědicem statků svého otce, měl dva syny. Jeho mladší bratr Zdenko Daněk (13. 6. 1868 – 19. 10. 1911)[9] zemřel bezdětný, dosáhl hodnosti nadporučíka (Oberleutnant) rakousko-uherské armády.[3]
Dcera Marie Daňková (8. června 1851 – 26. července 1880)[9] se 17. září 1879 v Neveklově provdala za podnikatele Gustava Nobacka.[13] Zemřela po krátkém manželství v roce 1880.[14] Další děti Čeňka a Augusty Daňkových zemřely předčasně (Augusta * 1860,[15] Carlo 1865–1865, Helene 1864–1867, Carlo 1870–1878).[9]