V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Étienne Bonnot de Condillac. Od svého dopadu na současnou společnost až po svůj význam v historii, Étienne Bonnot de Condillac v průběhu let upoutal pozornost mnoha lidí. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Étienne Bonnot de Condillac, odhalíme jeho tajemství a objevíme jeho skutečný význam. S kritickým a objektivním pohledem se ponoříme do mnoha dimenzí Étienne Bonnot de Condillac a budeme se snažit porozumět jeho důležitosti a vlivu v různých sférách života. Připravte se tedy na vzrušující cestu, když se ponoříme hlouběji do tématu Étienne Bonnot de Condillac a objevíme vše, co může nabídnout.
Étienne Bonnot de Condillac | |
---|---|
![]() | |
Narození | 30. září 1714 Grenoble |
Úmrtí | 3. srpna 1780 (ve věku 65 let) Beaugency |
Povolání | filozof, ekonom, psycholog, encyklopedista, katolický kněz, spisovatel a teolog |
Témata | filozofie |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Étienne Bonnot de Condillac (30. září 1715, Grenoble – 3. srpen 1780, Lailly-en-Val) byl francouzský filozof, katolický kněz a encyklopedista.
Condillac, bratr utopického komunisty Mablyho, přesídlil uprostřed čtyřicátých let XVIII. stoleté do Paríže, kde se seznámil s Rousseauem, Diderotem a fyziokraty.[1] Byl představitelem osvícenství, ve filozofii pak konkrétně tzv. sensualismu. Navazoval na dílo Johna Locka. Zaobíral se především filozofií mysli (zejm. kniha Traité des sensations z roku 1754). Zabýval se ovšem také ekonomií, logikou či jazykovědou.
31. křeslo Francouzské akademie | ||
---|---|---|
Předchůdce: Pierre-Joseph Thoulier d'Olivet |
1768–1780 Étienne Bonnot de Condillac |
Nástupce: Louis-Élisabeth de la Vergne de Tressan |