Tento článek se bude věnovat tématu Životní úroveň, který byl v průběhu historie předmětem zájmu a studia v různých oblastech. Od svých počátků až po současnost je Životní úroveň předmětem debat, výzkumu a sporů, což z něj činí základní referenční bod pro pochopení různých aspektů lidského života. Prostřednictvím podrobné a přísné analýzy budou prozkoumány implikace a významy Životní úroveň, stejně jako jeho relevance v současném kontextu. Stejně tak budou analyzovány různé pohledy a přístupy, které toto široké a rozmanité téma osvětlí. Budeme se tedy snažit nabídnout kompletní a obohacující vizi, která přispívá k poznání a porozumění Životní úroveň ve všech jeho dimenzích.
Životní úroveň lze definovat jako míru uspokojování materiálních i nemateriálních potřeb a tužeb jednotlivce či skupiny zbožím a službami. Jedná se o relaci mezi skutečností a tím, co je pociťováno jako žádoucí, což se podle něj značně blíží sociologické kategorii kvality života a zahrnuje tak kvalitu životního prostředí, kvalitu výživy, zdravotní prevence, úroveň zdravotní péče atp.[1] Obvykle se měří podle norem jako např. reálný příjem (tj. očištěný od inflace) na osobu a mírou chudoby. Jiná měřítka představují například přístup a kvalita zdravotní péče, ekonomické nerovnosti a úroveň vzdělání, aj. Dalšími jsou například přístup k určitému zboží (např. počet chladniček na 1000 lidí) nebo kvalita zdraví a života.
Je dána osobní spotřebou obyvatelstva (objem spotřeby statků a služeb) dále pak společenskou spotřebou, která je dána úrovní pracovních podmínek (délka pracovní doby aj.), mimopracovních podmínek apod.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Standard of living na anglické Wikipedii.