Živina
Téma Živina je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. V průběhu let nabýval na významu v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně kultury a společnosti obecně. V tomto článku se snažíme prozkoumat různé aspekty Živina a jeho dopad na každodenní život. Od jeho počátků až po jeho současné důsledky budeme podrobně analyzovat, jak Živina formoval náš svět a je i nadále předmětem studia a zájmu. Tato komplexní analýza nám umožní lépe porozumět důležitosti Živina a jeho významu v současném světě.
Živina je látka, kterou organismus potřebuje a přijímá (z vnějšího prostředí) pro svoji výživu a vývoj. V užším slova smyslu jsou živiny organické látky s vyšším obsahem energie (tzv. makroergický substrát)[1], které zajišťují heterotrofním organismům přísun energie a stavebních látek z vnějšího prostředí. Mezi základní živiny patří sacharidy, tuky (viz lipidy), bílkoviny.
Látky poskytující energii
Obsah energie v tuku je 37,7 kJ/g, v sacharidu a v bílkovině 16,7 kJ/g.
Látky podporující metabolismus
- Minerály nezbytné pro život jako stopové prvky, soli nebo ionty, např. mědi a železa. Tyto minerály jsou nutné pro lidský metabolismus.
- Vitamíny jsou organické sloučeniny nezbytné pro metabolismus. Nejčastěji slouží jako koenzymy (viz) pro různé bílkoviny v těle.
- Voda je nepostradatelná živná látka, která se bezprostředně podílí na všech chemických reakcích nezbytných pro život.
Reference
- ↑ KOŽEŠNÍK ET AL. Ilustrovaný encyklopedický slovník sv 3 Pro - Ž. Praha: Encyklopedický institut ČSAV, Academia, 1982. S. 957.
