V dnešním světě se Špička (brána) stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už pro svůj dopad na společnost, svou historickou relevanci nebo důsledky pro budoucnost, Špička (brána) upoutal pozornost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Vzhledem k tomu, že zájem o toto téma stále roste, je zásadní dále chápat jeho důležitost a důsledky, protože to může mít významný dopad na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Špička (brána) a jeho vliv v různých oblastech, od kultury po ekonomiku, s cílem poskytnout komplexní a informovanou vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Špička | |
---|---|
![]() Zlomek gotické brány Špička | |
Základní informace | |
Sloh | gotika |
Poloha | |
Adresa | Praha, ![]() |
Souřadnice | 50°3′43,98″ s. š., 14°25′23,14″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 11740/1-1273 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Vyšehrad) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brána Špička je ve zlomku dochovaná gotická brána, která se nachází v bývalém opevnění pražského Vyšehradu.
Mohutná věžovitá stavba pevnostního charakteru byla nejvýraznější částí středověkého vyšehradského opevnění a bránila přírodním terénem nejméně chráněný přístup na ostrožnu od jihovýchodu. Dle prospektu Prahy z r. 1562 od J. Kozla a M. Peterleho se jednalo o trojdílnou stavbu s podsebitím na krakorcích a vysokými jehlancovými střechami nad arkýři. Zachovala se severní třetina přízemní části s výběhy žeber klenby středního průjezdu.[1]
Rekonstrukce předpokládaného gotického vzhledu brány Špička byl inspirací architekta Quida Bělského pro pavilon Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě roku 1891, který po přenesení slouží jako zrcadlové bludiště na Petříně.