V dnešním článku budeme hovořit o Šabrej kmínovitý, dnes velmi důležitém tématu. Šabrej kmínovitý je téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě, protože je relevantní v různých aspektech společnosti. Díky svému dopadu na ekonomiku, politiku, technologie, kulturu, mimo jiné, se Šabrej kmínovitý ukázalo jako téma, které nezůstane bez povšimnutí. V tomto článku budeme analyzovat různé pohledy na Šabrej kmínovitý, stejně jako jeho vývoj v čase a jeho vliv na každodenní život. Kromě toho prozkoumáme některé konkrétní příklady toho, jak Šabrej kmínovitý změnil způsob, jakým čelíme různým výzvám v našem každodenním životě. Šabrej kmínovitý je bezpochyby téma, které nás vyzývá k zamyšlení a otevření naší mysli novým nápadům a přístupům. Nenechte si ujít tento zajímavý článek o Šabrej kmínovitý!
![]() | |
---|---|
![]() Šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | miříkotvaré (Apiales) |
Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
Rod | šabrej (Cuminum) |
Binomické jméno | |
Cuminum cyminum L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šabrej kmínovitý (Cuminum cyminum) je jednoletá rostlina z čeledi miříkovitých. Semen se užívá jako koření a jsou známa pod názvem římský kmín.
Kumín neboli římský kmín jsou semena šabreje kmínovitého Cuminum cyminum. Semínka jsou podobná kmínu, ale jsou větší a zelenohnědá. Především však mají jinou vůni a hořkou chuť, takže se navzájem tato koření nedají nahradit.[1]
V mediteránní oblasti se užíval s oblibou jako pepř pro svou ostrost. Jde o důležitou součást indické kuchyně (pod názvem džíra) a koření kari, kterému dodává jeho charakteristické aroma. Ve středoasijských zemích je znám pod názvem zira a přidává se do pilafu. V indonéské kuchyni se nazývá djintan. Na Balkáně (Bulharsko) se nazývá kimion a používá se ke kořenění mletých mas kebabů, jinak do místních salámů a klobás. Stejně tak ve Středomoří do salámů tzv. italského typu, masových konzerv, sýrů ale i do chleba. Další užití našel v likérnictví.[1]
Už od starověku je znám v Egyptě, Řecku a Římě. Později se rozšířil do dalších zemí včetně severní Afriky. Nyní je komerčně produkován v oblastech u Středozemního moře a v Indii.[2]