V současnosti je Čevabčiči tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. S významným dopadem na různé oblasti života vyvolal Čevabčiči bezprecedentní debatu a přilákal příznivce i kritiky. Jak se Čevabčiči stále prohlubuje v kolektivním vědomí, jeho vliv se rozšiřuje napříč mnoha sektory, od politiky po zábavu a od technologie po společnost jako celek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Čevabčiči a prozkoumáme jeho aktuální význam a potenciální budoucí dopad.
Čevabčiči | |
---|---|
Ćevapi podávané s ajvarem a tradičním chlebem zvaným lepinja | |
Základní informace | |
Místo původu | ![]() ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čevabčiči (turecky kebab, bulharsky кебапче, кебапчета, chorvatsky a bosensky ćevapčići, ćevapi, srbsky ћевапчићи, ћевапи, rumunsky mici, makedonsky ќебапи, slovinsky čevapčiči, italsky cevapcici) nebo čevapčiči je masový pokrm podobný klobáse a karbanátku. Je považován za národní pokrm Bosny a Hercegoviny.[1] Dále je běžný v Srbsku, Chorvatsku,[2][3][4] Černé Hoře, Severní Makedonii, Kosovu, Slovinsku, Albánii nebo Rakousku.
Původ čevabčiči je v turkických oblastech, odkud se z původního kebabu (kebab – čevap) rozšířil na Balkán. Z původního tvaru servírované porce (pláty, kuličky, váleček) bylo čevabčiči upraveno do několika malých šišek.
Základem je mleté maso, nejčastěji pak jehněčí. Jeho typickou příměsí je koření čubrica a cibule. Příprava je zpravidla smažením na pánvi. V Česku se zpravidla servíruje s nakrájenou cibulí a hořčicí, přílohou mohou být brambory nebo chléb. V balkánských zemích se servíruje povětšinou grilované s ajvarem a červenou cibulkou.