V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Úsobrno, ponoříme se do jeho důležitosti dnes a jeho relevance v čase. Od jeho počátků až po jeho dopad na současnou společnost budeme analyzovat mnoho aspektů Úsobrno a jeho vliv v různých oblastech, jako je kultura, ekonomika, politika a každodenní život. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme, jak se Úsobrno vyvinul a přizpůsobil změnám moderního světa a jak je i dnes předmětem zájmu a debat. Prostřednictvím podrobné a kritické analýzy se tento článek snaží osvětlit mnoho aspektů Úsobrno a jeho důsledky pro současnost a budoucnost.
Úsobrno | |
---|---|
![]() Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Velké Opatovice |
Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
Okres | Blansko |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°35′20″ s. š., 16°45′47″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 430 (2024)[1] |
Rozloha | 7,79 km²[2] |
Katastrální území | Úsobrno |
Nadmořská výška | 415 m n. m. |
PSČ | 679 39 |
Počet domů | 188 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Úsobrno 81 679 39 Úsobrno [email protected] |
Starosta | Petr Komárek |
Oficiální web: www | |
![]() ![]() Úsobrno | |
Další údaje | |
Kód obce | 582573 |
Kód části obce | 174777 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Úsobrno (německy Hausbrunn[4]) je obec v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Žije zde 430[1] obyvatel.
Jméno Úsobrno nemá jednoznačný výklad, ačkoli jde jistě o jméno velmi starobylé. Jedna možnost je, že výchozí podoba jména zněla Ustrbno a byla odvozena od slovesa strbnúti („tvrdnout“), význam onoho jména by pak byl „místo, kde tvrdne půda“. Z něj by se následně podoba Úsobrno vyvinula hláskovým zjednodušením. Tento výklad nicméně přináší určité nesnáze (nejstarší doklad z 1078 Uzobren jej nepodporuje), není tudíž vyloučeno, že jméno je už předslovanské. Německá podoba jména vznikla z českého (snad z tvaru Usbrno), jeho první část byla přichýlena k Haus („dům“), druhá k Brunn („studna“). Jelikož druhá část jména připomínala jméno Brna, psalo se německy také Hausbrünn.[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1073,[6] kdy byl Otou I. založen klášter Hradisko u Olomouce a Úsobrno společně s dalšími přilehlými vesnicemi bylo v jeho držení. Klášterním majetkem zůstala vesnice až do roku 1784, kdy byl klášter zrušen.[7]
V roce 1951 byl v obci postavený a vysvěcený kostel svatého Cyrila a Metoděje, který má bohatou vnitřní výzdobu. Nalezneme zde varhany, které pocházejí z roku 1850, dále se zde nachází zobrazení křížové cesty a dřevěné vyřezávané sochy světců. [8]
Obcí procházela obchodní stezka, tzv. hvozdecká, která je zmiňována v písemnostech z roku 1145.[6] V dokumentu je zmíněna celnice v této vesnici.[6]
Ve 13. či 14. století stávala východně od obce fortifikace stejného jména.
Obcí protéká Úsobrnský potok, který na horním konci obce zásobuje rybník a do kterého se ve vesnici zprava vlévá Duranský potok a zleva bezejmenný přítok pramenící severně od vesničky Pohora, který zásobuje sérii rybníků nad obcí. Úsobrnský potok je pravostranným přítokem Jevíčky.
Východně od obce se rozkládá přírodní rezervace Durana.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 653 | 650 | 599 | 615 | 670 | 825 | 835 | 649 | 652 | 629 | 586 | 501 | 467 | 424 | 432 |
Počet domů | 84 | 84 | 81 | 81 | 82 | 103 | 116 | 128 | 138 | 149 | 142 | 169 | 188 | 193 | 188 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. června 1999.[11]
Počátky sklářství v obci sahají do 1827, kdy Karl Graf Strachwitz založil Karlovu huť.[6] Ta se nejprve specializovala na tabulová skla, posléze v nájmu firmy Reich zaměřila svůj sortiment především na výrobu lahví, u kterého zůstává i na počátku 21. století pod značkou Sklárny Moravia.[12]