MATLAB



Všechny poznatky, které lidé za staletí nashromáždili o MATLAB, jsou nyní k dispozici na internetu a my jsme je pro vás shromáždili a uspořádali co nejpřístupnějším způsobem. Chceme, abyste měli rychlý a efektivní přístup ke všem informacím o MATLAB, které chcete vědět, aby vaše zkušenost byla příjemná a abyste měli pocit, že jste skutečně našli informace o MATLAB, které jste hledali.

Pro dosažení našich cílů jsme se snažili nejen získat co nejaktuálnější, nejsrozumitelnější a nejpravdivější informace o MATLAB, ale dbali jsme také na to, aby design, čitelnost, rychlost načítání a použitelnost stránky byly co nejpříjemnější, abyste se mohli soustředit na to podstatné, znát všechny dostupné údaje a informace o MATLAB, aniž byste se museli starat o cokoli dalšího, o to jsme se již postarali za vás. Doufáme, že jsme dosáhli svého cíle a že jste našli informace, které jste chtěli o MATLAB. Proto vás vítáme a vyzýváme, abyste si i nadále užívali používání scientiacs.com.

MATLAB (programovací jazyk)
Paradigma multi-paradigma : funkní , imperativní , procedurální , objektov orientované , pole
Navrhl Cleve Moler
Vývojá MathWorks
Poprvé se objevil pozdní sedmdesátá léta
Stabilní uvolnní
R2021b  Upravte to na Wikidata / 22. záí 2021  ( 22. záí 2021 )
Disciplína psaní dynamický , slabý
Rozíení názvu souboru .m, .p, .mex*, .mat, .fig, .mlx, .mlapp, .mltbx, .mlappinstall, .mlpkginstall
webová stránka mathworks.com
Ovlivnn
Ovlivnn
MATLAB (software)
Matlab Logo.png
Logo membrány ve tvaru písmene L.
Vývojái MathWorks
První vydání 1984  ( 1984 )
Stabilní uvolnní
R2021b  Upravte to na Wikidata / 22. záí 2021  ( 22. záí 2021 )
Napsáno C / C ++ , MATLAB
Operaní systém Windows , macOS a Linux
Ploina IA-32 , x86-64
Typ Numerické výpoty
Licence Proprietární komerní software
webová stránka mathworks.com

MATLAB (zkratka maticové laboratoe) je proprietární víceparadigmatický programovací jazyk a numerické výpoetní prostedí vyvinuté spoleností MathWorks . MATLAB umouje maticové manipulace, vykreslování funkcí a dat, implementaci algoritm , vytváení uivatelských rozhraní a propojení s programy napsanými v jiných jazycích.

Pestoe je MATLAB uren pedevím pro numerické výpoty, volitelný panel nástroj vyuívá symbolický modul MuPAD umoující pístup k symbolickým výpoetním schopnostem. Dalí balíek Simulink pidává grafickou simulaci více domén a návrh zaloený na modelu pro dynamické a vestavné systémy .

V roce 2020 má MATLAB více ne 4 miliony uivatel po celém svt. Uivatelé MATLABu pocházejí z rzných oblastí strojírenství , vdy a ekonomiky .

Djiny

Pvody

MATLAB vynalezl matematik a poítaový programátor Cleve Moler . Mylenka na MATLAB byla zaloena na jeho disertaní práci z 60. let. Moler se stal profesorem matematiky na University of New Mexico a zaal vyvíjet MATLAB pro své studenty jako koníek. Poátení programování lineární algebry MATLABu vyvinul v roce 1967 se svým jednorázovým poradcem diplomové práce Georgem Forsythem . V roce 1971 následoval Fortranv kód pro lineární rovnice.

Na zaátku (ped verzí 1.0) MATLAB nebyl programovací jazyk; byla to jednoduchá interaktivní maticová kalkulaka. Neexistovaly ádné programy, ádné sady nástroj, ádná grafika. A ádné ODE ani FFT .

První raná verze MATLABu byla dokonena koncem 70. let minulého století. Software byl veejnosti poprvé zpístupnn v únoru 1979 na Naval Postgraduate School v Kalifornii. Rané verze MATLABu byly jednoduché maticové kalkulaky se 71 peddefinovanými funkcemi. V té dob byl MATLAB zdarma distribuován univerzitám. Moler by nechal kopie na univerzitách, které navtívil, a software si vytvoil silné pokraování v matematických oddleních univerzitních kampus.

V 80. letech se Cleve Moler setkal s Johnem N. Littleem . Rozhodli se peprogramovat MATLAB v C a prodávat jej pro stolní poítae IBM, které v té dob nahrazovaly sálové poítae. John Little a programátor Steve Bangert peprogramovali MATLAB v C, vytvoili programovací jazyk MATLAB a vyvinuli funkce pro sady nástroj.

Komerní rozvoj

MATLAB byl poprvé uveden na trh jako komerní produkt v roce 1984 na konferenci automatického ízení v Las Vegas . Spolenost MathWorks , Inc. byla zaloena za úelem vývoje softwaru a byl vydán programovací jazyk MATLAB. První prodej MATLABu byl následující rok, kdy Nick Trefethen z Massachusettského technologického institutu koupil deset kopií.

Do konce 80. let bylo nkolik stovek kopií MATLABu prodáno univerzitám pro studentské pouití. Software byl do znané míry propagován díky souborm nástroj vytvoeným odborníky z rzných oblastí pro provádní specializovaných matematických úkol. Mnoho sad nástroj bylo vyvinuto v dsledku student ze Stanfordu, kteí pouívali MATLAB na akademické pd, a poté pinesli software s sebou do soukromého sektoru.

asem byl MATLAB pepsán pro rané operaní systémy vytvoené spolenostmi Digital Equipment Corporation , VAX , Sun Microsystems a pro poítae Unix. Verze 3 byla vydána v roce 1987. První kompilátor MATLABu vyvinul Stephen C. Johnson v 90. letech minulého století.

V roce 2000 pidal MathWorks knihovnu pro lineární algebru zaloenou na Fortranu v MATLAB 6, která nahradila pvodní podprogramy LINPACK a EISPACK softwaru, které byly v C. Paralelní výpoet nástroj Toolboxu MATLAB byl vydán na konferenci Supercomputing Conference 2004 a podpora jednotek pro zpracování grafiky (GPU) byl k nmu pidán v roce 2010.

Nedávná historie

Nkteré obzvlát velké zmny softwaru byly provedeny s verzí 8 v roce 2012. Uivatelské rozhraní bylo pepracováno a funkce Simulink byla rozíena. Do roku 2016 MATLAB pedstavil nkolik vylepení technického a uivatelského rozhraní, vetn notebooku MATLAB Live Editor a dalích funkcí.

Syntax

Aplikace MATLAB je postavena na programovacím jazyce MATLAB. Bné pouití aplikace MATLAB zahrnuje pouití píkazového okna jako interaktivního matematického shellu nebo spoutní textových soubor obsahujících kód MATLAB.

Promnné

Promnné jsou definovány pomocí operátoru piazení, =. MATLAB je slab napsaný programovací jazyk, protoe typy jsou implicitn pevádny. Je to odvozený typovaný jazyk, protoe promnné lze piadit bez deklarování jejich typu, s výjimkou pípad, kdy mají být povaovány za symbolické objekty a e se jejich typ me zmnit. Hodnoty mohou pocházet z konstant , z výpotu zahrnujícího hodnoty jiných promnných nebo z výstupu funkce. Napíklad:

>> x = 17
x =
 17

>> x = 'hat'
x =
hat

>> x = [3*4, pi/2]
x =
   12.0000    1.5708

>> y = 3*sin(x)
y =
   -1.6097    3.0000

Vektory a matice

Jednoduché pole je definováno pomocí dvojteky syntaxe: poátení :pírstkový :terminátor . Napíklad:

>> array = 1:2:9
array =
 1 3 5 7 9

definuje promnnou pojmenovanou array(nebo piazuje novou hodnotu existující promnné s názvem array), co je pole skládající se z hodnot 1, 3, 5, 7 a 9. To znamená, e pole zaíná na 1 ( poátení hodnota) , zvýí kadým krokem od pedchozí hodnoty o 2 ( pírstková hodnota) a zastaví se, jakmile dosáhne (nebo se chystá pekroit) 9 ( hodnota terminátoru ).

Pírstek hodnota me být ve skutenosti vynechat této syntaxe (spolu s jedním z dvojteky), pouít výchozí hodnotu 1.

>> ari = 1:5
ari =
 1 2 3 4 5

piadí promnné pojmenované aripole s hodnotami 1, 2, 3, 4 a 5, protoe jako pírstek se pouije výchozí hodnota 1.

Indexování je jednoúrovové , co je obvyklá konvence pro matice v matematice, na rozdíl od indexování zaloeného na nule bn pouívaného v jiných programovacích jazycích, jako je C, C ++ a Java.

Matice lze definovat oddlením prvk ádku mezerou nebo árkou a ukonením kadého ádku stedníkem. Seznam prvk by ml být ohranien hranatými závorkami []. Závorky ()se pouívají k pístupu k prvkm a dílím polím (pouívají se také k oznaení seznamu argument funkcí).

>> A = [16 3 2 13; 5 10 11 8; 9 6 7 12; 4 15 14 1]
A =
 16  3  2 13
  5 10 11  8
  9  6  7 12
  4 15 14  1

>> A(2,3)
ans =
 11

Sady index lze specifikovat výrazy, jako je 2:4, které se vyhodnocuje [2, 3, 4]. Napíklad submatice pevzatá z ádk 2 a 4 a sloupc 3 a 4 lze zapsat jako:

>> A(2:4,3:4)
ans =
 11 8
 7 12
 14 1

Matici tvercové identity o velikosti n lze vygenerovat pomocí funkce eyea matice libovolné velikosti s nulami nebo nulami lze vygenerovat pomocí funkcí zerosa ones.

>> eye(3,3)
ans =
 1 0 0
 0 1 0
 0 0 1

>> zeros(2,3)
ans =
 0 0 0
 0 0 0

>> ones(2,3)
ans =
 1 1 1
 1 1 1

Transpozice vektoru nebo matice se provádí bu funkcí, transposenebo pidáním teky za maticí (bez teky provede prime konjugovanou transpozici pro komplexní pole):

>> A = [1 ; 2],  B = A.', C = transpose(A)
A =
     1
     2
B =
     1     2
C =
     1     2

>> D = [0 3 ; 1 5], D.'
D =
     0     3
     1     5
ans =
     0     1
     3     5

Vtina funkcí pijímá pole jako vstup a pracuje s prvky na kadém prvku. Napíklad mod(2*J,n)vynásobí kadý prvek v J 2 a poté sníí kadý modul modu n . MATLAB obsahuje standardní fora whilesmyky, ale (stejn jako v jiných podobných aplikacích, jako je R ), pouití vektorizované notace je podporováno a jeho provádní je asto rychlejí. Následující kód, vyjmutý z funkce magic.m , vytvoí magický tverec M pro liché hodnoty n (funkce MATLAB meshgridse zde pouívá ke generování tvercových matic I a J obsahujících 1: n ):

[J,I] = meshgrid(1:n);
A = mod(I + J - (n + 3) / 2, n);
B = mod(I + 2 * J - 2, n);
M = n * A + B + 1;

Struktury

MATLAB podporuje datové typy struktur. Protoe vechny promnné v MATLABu jsou pole, je adekvátnjím názvem strukturní pole, kde kadý prvek pole má stejná jména polí. MATLAB navíc podporuje dynamická pojmenování polí (vyhledávání polí podle názvu, manipulace s poli atd.).

Funkce

Pi vytváení funkce MATLAB by se ml název souboru shodovat s názvem první funkce v souboru. Platné názvy funkcí zaínají abecedním znakem a mohou obsahovat písmena, íslice nebo podtrítka. Promnné a funkce rozliují velká a malá písmena.

Rukojeti funkcí

MATLAB podporuje prvky lambda kalkulu zavedením funkních úchyt nebo odkaz na funkce, které jsou implementovány bu v souborech .m, nebo v anonymních/vnoených funkcích.

Tídy a objektov orientované programování

MATLAB podporuje objektov orientované programování vetn tíd, ddinosti , virtuálního odesílání, balík, sémantiky pedávaných hodnot a sémantiky pedávaných referencí . Konvence syntaxe a volání se vak výrazn lií od ostatních jazyk. MATLAB má hodnotové tídy a referenní tídy v závislosti na tom, zda má tída popisova jako super-tída (pro referenní tídy) nebo ne (pro hodnotové tídy).

Chování pi volání metody se lií mezi hodnotovými a referenními tídami. Napíklad volání metody:

object.method();

me zmnit libovolného lena objektu pouze v pípad, e objekt je instancí referenní tídy, jinak metody hodnotové tídy musí vrátit novou instanci, pokud potebuje objekt upravit.

Níe je uveden píklad jednoduché tídy:

classdef Hello
    methods
        function greet(obj)
            disp('Hello!')
        end
    end
end

Po vloení do souboru s názvem hello.mto lze provést pomocí následujících píkaz:

>> x = Hello();
>> x.greet();
Hello!

Grafika a programování grafického uivatelského rozhraní

MATLAB má úzce integrované funkce vykreslování graf. Funkní graf lze napíklad pouít k vytvoení grafu ze dvou vektor x a y . Kód:

x = 0:pi/100:2*pi;
y = sin(x);
plot(x,y)

vytvoí následující obrázek funkce sinus :

Matlab plot sin.svg

MATLAB podporuje také trojrozmrnou grafiku:

[X,Y] = meshgrid(-10:0.25:10,-10:0.25:10);
f = sinc(sqrt((X/pi).^2+(Y/pi).^2));
mesh(X,Y,f);
axis([-10 10 -10 10 -0.3 1])
xlabel('{\bfx}')
ylabel('{\bfy}')
zlabel('{\bfsinc} ({\bfR})')
hidden off
   
[X,Y] = meshgrid(-10:0.25:10,-10:0.25:10);
f = sinc(sqrt((X/pi).^2+(Y/pi).^2));
surf(X,Y,f);
axis([-10 10 -10 10 -0.3 1])
xlabel('{\bfx}')
ylabel('{\bfy}')
zlabel('{\bfsinc} ({\bfR})')
Tento kód vytváí 3D graf drátového modelu dvourozmrné nenormalizované funkce sinc :     Tento kód vytváí povrchový 3D graf dvojrozmrné nenormalizované sinc funkce :
MATLAB mesh sinc3D.svg     MATLAB surfovat sinc3D.svg

MATLAB podporuje vývoj aplikací s grafickým uivatelským rozhraním (GUI). Uivatelská rozhraní lze generovat bu programov, nebo pomocí prostedí vizuálního návrhu, jako jsou GUIDE a App Designer .

MATLAB a dalí jazyky

MATLAB umí volat funkce a podprogramy napsané v programovacích jazycích C nebo Fortran . Je vytvoena funkce obálky, která umouje pedávání a vracení datových typ MATLAB. Soubory MEX (spustitelné soubory MATLAB) jsou dynamicky naítatelné soubory objekt vytvoené kompilací takových funkcí. Od roku 2014 se pidává rostoucí obousmrné rozhraní s Pythonem .

Knihovny napsané v jazycích Perl , Java , ActiveX nebo .NET lze pímo volat z MATLABu a mnoho knihoven MATLAB (napíklad podpora XML nebo SQL ) je implementováno jako obálky kolem knihoven Java nebo ActiveX. Volání MATLAB z Javy je sloitjí, ale lze to provést pomocí sady nástroj MATLAB, kterou MathWorks prodává samostatn , nebo pomocí nezdokumentovaného mechanismu nazývaného JMI (rozhraní Java-to-MATLAB Interface) (co by nemlo být zamováno s nesouvisejícími metadaty Java Rozhraní , kterému se také íká JMI). Oficiální MATLAB API pro Javu bylo pidáno v roce 2016.

Jako alternativu k Symbolic Math Toolbox na bázi MuPAD, který je k dispozici od MathWorks, lze MATLAB pipojit k Maple nebo Mathematica .

Existují také knihovny pro import a export MathML .

Pestoe je MATLAB nejpopulárnjím komerním softwarovým balíkem pro numerické výpoty, jsou k dispozici dalí alternativy, napíklad open source výpoetní jazyk GNU Octave , statistický programovací jazyk R , výpoetní prostedí Maple a výpoetní jazyk Julia .

Vystoupení z íny

V roce 2020 ínská státní média informovala, e spolenost MATLAB v dsledku sankcí USA stáhla sluby ze dvou ínských univerzit, a uvedla, e na to bude reagovat zvýeným vyuíváním alternativ s oteveným zdrojovým kódem a rozvojem domácích alternativ.

Historie vydání

MATLAB je aktualizován dvakrát ron. Krom nových funkcí a dalích vylepení má kadé vydání nové opravy chyb a mení zmny.

Verze Název vydání íslo Balíek JVM Rok Datum vydání Poznámky
MATLAB 1.0 1984
MATLAB 2 1986
MATLAB 3 1987 Pedstaven první soubor nástroj Matlab; pidána podpora pro bné diferenciální rovnice .
MATLAB 3.5 1990 Bel na DOSu, ale poteboval alespo 386 procesor; poteboval matematický koprocesor .
MATLAB 4 1992 Bel na Windows 3.1x a Macintosh.
MATLAB 4.2c 1994 Bel na Windows 3.1x; poteboval matematický koprocesor .
MATLAB 5.0 Svazek 8 1996 Prosinec 1996 Sjednocená vydání na vech platformách.
MATLAB 5.1 Svazek 9 1997 Kvten 1997
MATLAB 5.1.1 R9.1
MATLAB 5.2 R10 1998 Bezna 1998 Poslední verze fungující na klasických poítaích Mac.
MATLAB 5.2.1 R10.1
MATLAB 5.3 R11 1999 Leden 1999
MATLAB 5.3.1 R11.1 Listopadu 1999
MATLAB 6.0 R12 12 1.1.8 2000 Listopadu 2000 První vydání s dodávaným virtuálním strojem Java (JVM).
MATLAB 6.1 R12.1 1.3.0 2001 erven 2001 Poslední vydání pro Windows 95.
MATLAB 6.5 R13 13 1.3.1 2002 ervenec 2002
MATLAB 6.5.1 R13SP1 2003
MATLAB 6.5.2 R13SP2 Poslední vydání pro Windows 98, Windows ME, IBM/AIX, Alpha/TRU64 a SGI/IRIX.
MATLAB 7 R14 14 1.4.2 2004 erven 2004 Zavedeny anonymní a vnoené funkce; znovu zaveden pro Mac (pod Mac OS X).
MATLAB 7.0.1 R14SP1 íjen 2004
R14SP1+ 2004 Listopadu 2004 Pedstaven nástroj Parallel Computing Toolbox.
MATLAB 7.0.4 R14SP2 1.5.0 2005 07.03.05 Pidána podpora pro soubory mapované v pamti.
MATLAB 7.1 R14SP3 1.5.0 1. záí 2005 První 64bitová verze dostupná pro Windows XP 64-bit.
MATLAB 7.2 R2006a 15 1.5.0 2006 01.03.06
MATLAB 7.3 R2006b 16 1.5.0 01.09.06 Pidána podpora soubor MAT na bázi HDF5 .
MATLAB 7.4 R2007a 17 1.5.0_07 2007 1. bezna 2007 bsxfunByla pidána nová funkce k pouití binární operace po jednotlivých prvcích s povoleným rozíením singleton.
MATLAB 7.5 R2007b 18 1.6.0 1. záí 2007 Poslední vydání pro Windows 2000 a PowerPC Mac; Podpora licenního serveru pro Windows Vista; nový interní formát pro P-kód.
MATLAB 7.6 R2008a 19 1.6.0 2008 1. bezna 2008 Zásadní vylepení schopností objektov orientovaného programování s novou syntaxí definice tídy; schopnost spravovat obory názv pomocí balík.
MATLAB 7.7 R2008b 20 1.6.0_04 09.10.2008 Poslední vydání pro procesory bez SSE2; Nová struktura dat mapy; upgrady na generátory náhodných ísel.
MATLAB 7.8 R2009a 21 1.6.0_04 2009 06.03.09 První vydání pro 32bitový a 64bitový systém Microsoft Windows 7; nové externí rozhraní .NET Framework.
MATLAB 7.9 R2009b 22 1.6.0_12 4. záí 2009 První vydání pro Intel 64bitový Mac a poslední pro Solaris SPARC ; nové pouití pro operátor vlnovky ( ~) k ignorování argument pi volání funkcí.
MATLAB 7.9.1 R2009bSP1 1.6.0_12 2010 1. dubna 2010 Oprava chyb.
MATLAB 7.10 R2010a 23 1.6.0_12 05.03.2010 Poslední vydání pro Intel 32-bit Mac .
MATLAB 7.11 R2010b 24 1.6.0_17 03.09.2010 Pidána podpora pro výty; pidané funkce pro spoutní kódu MATLAB na GPU zaloených na NVIDIA CUDA.
MATLAB 7.11.1 R2010bSP1 1.6.0_17 2011 17. bezna 2011 Opravy chyb a aktualizace.
MATLAB 7.11.2 R2010bSP2 1.6.0_17 05.04.2012 Oprava chyb.
MATLAB 7.12 R2011a 25 1.6.0_17 08.04.2011 Nová rngfunkce pro ovládání generování náhodných ísel.
MATLAB 7.13 R2011b 26 1.6.0_17 1. záí 2011 Pidána monost pístupu/zmny ástí promnných pímo v souborech MAT bez naítání do pamti; zvýil maximální poet místních pracovník pomocí Parallel Computing Toolbox z 8 na 12.
MATLAB 7.14 R2012a 27 1.6.0_17 2012 1. bezna 2012 Poslední verze s 32bitovou podporou Linuxu.
MATLAB 8 R2012b 28 1.6.0_17 11. záí 2012 První vydání s rozhraním Toolstrip ; Pedstaveny aplikace MATLAB; pepracovaný dokumentaní systém.
MATLAB 8.1 R2013a 29 1.6.0_17 2013 07.03.2013 Nový rámec testování jednotek .
MATLAB 8.2 R2013b 30 1.7.0_11 06.09.2013 Vestavné prostedí Java Runtime Environment (JRE) aktualizováno na verzi 7; Nový datový typ tabulky.
MATLAB 8.3 R2014a 31 1.7.0_11 2014 07.03.2014 Zjednoduené nastavení kompilátoru pro vytváení soubor MEX; Podpora webových kamer USB v jádru MATLAB; poet místních pracovník ji není omezen na 12 s Parallel Computing Toolbox.
MATLAB 8.4 R2014b 32 1.7.0_11 3. íjna 2014 Nový grafický engine zaloené na tíd (aka HG2); funkce tabbingu v GUI; vylepené balení uivatelských nástroj a soubory nápovdy; nové objekty pro manipulace s datem a asem; Git - integrace subverze v IDE; schopnosti velkých dat s MapReduce (kálovatelné na Hadoop ); nový pybalíek pro pouití Pythonu zevnit MATLAB; nové rozhraní motoru pro volání MATLAB z Pythonu; nkteré nové a vylepené funkce: webread(RESTful webové sluby s podporou JSON / XML), tcpclient(pipojení socket-based), histcounts, histogram, animatedlinea dalí.
MATLAB 8.5 R2015a 33 1.7.0_60 2015 5. bezna 2015
MATLAB 8.5 R2015aSP1 1.7.0_60 14. íjna 2015 Poslední verze podporující Windows XP a Windows Vista.
MATLAB 8.6 R2015b 34 1.7.0_60 3. záí 2015 Nový MATLAB provádcí engine (aka LXE); grapha digraphtídy pro práci s grafy a sítmi; MinGW-w64 jako podporovaný peklada ve Windows; poslední verze s 32bitovou podporou.
MATLAB 9.0 R2016a 35 1.7.0_60 2016 3. bezna 2016 Vydané ivé skripty: interaktivní dokumenty, které kombinují text, kód a výstup (ve stylu gramotného programování ); Pedstaven App Designer: nové vývojové prostedí pro vytváení aplikací (s novým typem ísel, os a komponent uivatelského rozhraní); pozastavit provádní sputných program pomocí tlaítka Pozastavit.
MATLAB 9.1 R2016b 36 1.7.0_60 15. záí 2016 Pidána monost definovat lokální funkce ve skriptech; automatické rozíení dimenzí (díve poskytováno prostednictvím výslovného volání bsxfun); tallpole pro velká data ; nový stringtyp; nové funkce pro kódování/dekódování JSON ; oficiální MATLAB Engine API pro Javu.
MATLAB 9.2 R2017a 37 1.7.0_60 2017 9. bezna 2017 Vydáno MATLAB Online: cloudová pracovní plocha MATLAB pístupná ve webovém prohlíei; dvojité uvozovky; nová memoizefunkce pro ukládání do pamti ; ovení vlastností rozíeného objektu; zesmovací rámec pro testování jednotek; MEX ve výchozím nastavení cílí na 64bitové; nová heatmapfunkce pro vytváení graf tepelné mapy .
MATLAB 9.3 R2017b 38 1.8.0_121 21. záí 2017 Byl pedstaven kodér GPU, který pevádí kód MATLAB na kód CUDA pro Nvidia.
MATLAB 9.4 R2018a 39 1.8.0_144 2018 15. bezna 2018 Vylepení editoru Live; zavedení rozhraní C ++ MEX; schopnost pizpsobit dokonení karty; webové aplikace.
MATLAB 9.5 R2018b 40 1.8.0_152 12. záí 2018 Pidána podpora pro cloudové poskytovatele, jako jsou Amazon Web Services; Nástroj Neural Network Toolbox nahrazen nástrojem Deep Learning Toolbox.
MATLAB 9.6 R2019a 41 1.8.0_181 2019 20. bezna 2019 Vydané projekty MATLAB; pidáno programování stavového stroje pomocí Stateflow.
MATLAB 9.7 R2019b 42 1.8.0_202 11. záí 2019 Zavedení bloku argument pro validaci vstupu; umonní bodového indexování do funkních výstup; pedstavení úkol ivého editoru.
MATLAB 9.8 R2020a 43 2020 19. bezna 2020 Odstranní notebooku Mupad; vylepená podpora procesor AMD (AVX2); výchozí kódování UTF-8 pro soubory kódu MATLAB; schopnost vytváet samostatné aplikace pomocí Simulink.
MATLAB 9.9 R2020b 44 17. záí 2020 Vylepená podpora pro procesory AMD (AVX2); online verze Simulink.
MATLAB 9.10 R2021a 45 2021 11. bezna 2021
MATLAB 9.11 R2021b 22. záí 2021

íslo (nebo íslo vydání) je verze nahláená programem FLEXlm Concurrent License Manager . Úplný seznam zmn jak pro MATLAB, tak pro oficiální sady nástroj najdete v poznámkách k verzi MATLAB.

Viz také

Poznámky

Dalí tení

  • Gilat, Amos (2004). MATLAB: Úvod do aplikací 2. vydání . John Wiley & Sons. ISBN 978-0-471-69420-5.
  • Quarteroni, Alfio; Saleri, Fausto (2006). Vdecké výpoty s MATLAB a Octave . Springer. ISBN 978-3-540-32612-0.
  • Ferreira, AJM (2009). Kódy MATLAB pro analýzu konených prvk . Springer. ISBN 978-1-4020-9199-5.
  • Lynch, Stephen (2004). Dynamické systémy s aplikacemi vyuívajícími MATLAB . Birkhäuser. ISBN 978-0-8176-4321-8.

externí odkazy

Opiniones de nuestros usuarios

Marika Doležalová

Jazyk vypadá staře, ale informace jsou spolehlivé a obecně vše, co je o proměnné MATLAB napsáno, dává hodně důvěry.

Lada Turek

Někdy, když na internetu hledáte informace o něčem, najdete příliš dlouhé články, které trvají na tom, abyste mluvili o věcech, které vás nezajímají. Tento článek o MATLAB se mi líbil, protože jde k věci a mluví přesně o tom, co chci, aniž bych se ztrácel v neužitečných informacích.

Emilia Musilová

Informace poskytnuté o proměnné MATLAB jsou pravdivé a velmi užitečné. Dobrý.