Euro



Všechny poznatky, které lidé za staletí nashromáždili o Euro, jsou nyní k dispozici na internetu a my jsme je pro vás shromáždili a uspořádali co nejpřístupnějším způsobem. Chceme, abyste měli rychlý a efektivní přístup ke všem informacím o Euro, které chcete vědět, aby vaše zkušenost byla příjemná a abyste měli pocit, že jste skutečně našli informace o Euro, které jste hledali.

Pro dosažení našich cílů jsme se snažili nejen získat co nejaktuálnější, nejsrozumitelnější a nejpravdivější informace o Euro, ale dbali jsme také na to, aby design, čitelnost, rychlost načítání a použitelnost stránky byly co nejpříjemnější, abyste se mohli soustředit na to podstatné, znát všechny dostupné údaje a informace o Euro, aniž byste se museli starat o cokoli dalšího, o to jsme se již postarali za vás. Doufáme, že jsme dosáhli svého cíle a že jste našli informace, které jste chtěli o Euro. Proto vás vítáme a vyzýváme, abyste si i nadále užívali používání scientiacs.com.

Euro
 ( bulhartina )
 ( etina )
euró  ( maartina )
eiro  ( lotytina )
euras  ( litevtina )
ewro  ( malttina )
 ( ernohortina )
evro  ( slovintina )
Eurobankovky série (2019).jpg
ISO 4217
Kód eur
íslo 978
Exponent 2
Denominace
Podjednotka
1/100 cent
Skutené pouití se lií v závislosti na jazyce
Mnoný Viz eurolingvistické otázky
cent Viz lánek
Symbol
cent C
Pezdívka Jednotná mna a dalí
bankovky
Frekv. pouitý 5 , 10 , 20 , 50 , 100
Málo pouívané 200 , 500
mince
Frekv. pouitý 1c , 2c , 5c , 10c , 20c , 50c , 1 , 2
Málo pouívané 1c , 2c (Belgie, Finsko, Irsko, Itálie a Nizozemsko)
Demografie
Oficiální uivatelé
Mnová smlouva (6)
Neoficiální uivatelé
Vydání
Centrální banka Evropská centrální banka
webová stránka www .ecb .europa .eu
Tiskárna
webová stránka
Máta
webová stránka
Ocenní
Inflace 3,0 % (2021)
Zdroj ec.europa.eu
Metoda HICP
Zafixováno

Euro ( symbol : ; kód : EUR ) je oficiální mnou z 19 na 27 lenských stát v Evropské unii . Tato skupina stát je známá jako eurozóna nebo eurozóna a v roce 2019 zahrnuje asi 343 milion oban. Euro, které se dlí na 100 cent , je druhou nejvtí a druhou nejobchodovanjí mnou na devizovém trhu po Americký dolar .

Mnou je také pouíván oficiáln ze strany orgán Evropské unie , od ty evropských microstates , které nejsou leny EU, tím Britské zámoské území na Akrotiri a Dhekelia , stejn jako jednostrann ernou Horou a Kosovem . Mimo Evropu pouívá euro jako svou mnu také ada zvlátních území len EU . Krom toho více ne 200 milion lidí na celém svt pouívá mny navázané na euro .

Euro je druhou nejvtí rezervní mnou a zárove druhou nejobchodovanjí mnou na svt po americkém dolaru. Od prosince 2019, s více ne 1,3 bilionu eur v obhu, má euro jednu z nejvyích kombinovaných hodnot bankovek a mincí v obhu na svt.

Název euro byl oficiáln pijat 16. prosince 1995 v Madridu . Euro bylo zavedeno na svtové finanní trhy jako úetní mna 1. ledna 1999 a nahradilo bývalou evropskou mnu (ECU) v pomru 1:1 (1,1743 USD). Fyzické euromince a bankovky vstoupily do obhu 1. ledna 2002, ím se staly kadodenní provozní mnou svých pvodních len, a do bezna 2002 zcela nahradily dívjí mny. Zatímco euro následn bhem dvou let (26. íjna 2000) kleslo na 0,83 USD, od konce roku 2002 se obchodovalo nad americkým dolarem, piem 18. ervence 2008 dosáhlo vrcholu na 1,60 USD a od té doby se vrátilo tém ke svému pvodnímu emisnímu kurzu. Na konci roku 2009 se euro ponoilo do krize evropského suverénního dluhu , co vedlo k vytvoení Evropského nástroje finanní stability a dalím reformám zameným na stabilizaci a posílení mny.

Správa

Evropská centrální banka je usazena ve Frankfurtu nad Mohanem , Nmecko, a je zodpovdný za mnovou politiku eurozóny .

Euro je ízena a spravována Frankfurt zaloené Evropská centrální banka (ECB) a Eurosystém (sloené z centrálních bank zemí eurozóny). Jako nezávislá centrální banka má ECB výhradní pravomoc urovat mnovou politiku . Eurosystém se podílí na tisku, rab a distribuci bankovek a mincí ve vech lenských státech a na provozu platebních systém eurozóny.

Maastrichtská smlouva z roku 1992 zavazuje vtinu lenských stát EU pijmout euro po splnní uritých mnových a rozpotových konvergenních kritérií , i kdy ne vechny státy tak uinily. Dánsko si vyjednalo výjimky, zatímco védsko (které vstoupilo do EU v roce 1995 po podpisu Maastrichtské smlouvy) odmítlo euro v nezávazném referendu v roce 2003 a obelo povinnost pijmout euro tím, e nesplnilo mnové a rozpotové poadavky. Vechny zem, které vstoupily do EU od roku 1993, se zavázaly pijmout euro v pravý as. Maastrichtská smlouva byla pozdji pozmnna smlouvou z Nice, která zaplnila mezery a mezery v Maastrichtské a ímské smlouv.

Zpsoby vydávání bankovek

Od 1. ledna 2002 vydávají národní centrální banky (NCB) a ECB eurobankovky na spoleném základ. Národní centrální banky Eurosystému jsou povinny pijímat eurobankovky uvedené do obhu ostatními leny Eurosystému a tyto bankovky nejsou repatriovány. ECB vydává 8 % celkové hodnoty bankovek vydaných Eurosystémem. V praxi jsou bankovky ECB uvádny do obhu národními centrálními bankami, ím vznikají odpovídající závazky vi ECB. Tyto závazky jsou úroeny hlavní refinanní sazbou ECB. Zbývajících 92 % eurobankovek vydávají národní centrální banky v pomru k jejich písluným podílm v klíi pro upisování základního kapitálu ECB, vypoítaným s pouitím národního podílu na obyvatelstvu Evropské unie (EU) a národního podílu na HDP EU, které mají stejnou váhu.

Charakteristika

Mince a bankovky

Euromince a bankovky rzných nominálních hodnot

Euro se dlí na 100 cent (také oznaované jako eurocenty , zejména pi jejich odliení od jiných mn, a oznaované jako takové na spolené stran vech centových mincí). V legislativních aktech Spoleenství se mnoné íslo eura a centu píe bez s , navzdory bnému anglickému pouití. Jinak se pouívají normální anglické mnoné ísla s mnoha místními variacemi, jako je centime ve Francii.

Vechny obíhající mince mají spolenou stranu zobrazující nominální hodnotu nebo hodnotu a na pozadí mapu. Vzhledem k jazykové pluralit v Evropské unii se pouívá latinská abeceda eura (na rozdíl od mén bné ecké nebo cyrilice) a arabské íslice (jiný text se pouívá na národních stranách v národních jazycích, ale jiný text na spoleném stran se vyhýbá). U nominálních hodnot krom 1-, 2- a 5-centových mincí mapa ukazovala pouze 15 lenských stát, které byly leny v dob zavedení eura. Poínaje rokem 2007 nebo 2008 (v závislosti na zemi) byla stará mapa nahrazena mapou Evropy zobrazující také zem mimo EU, jako je Norsko, Ukrajina, Blorusko, Rusko a Turecko. 1-, 2- a 5-centové mince si vak zachovaly svj starý design, zobrazující zempisnou mapu Evropy s 15 lenskými státy z roku 2002 vyvýenou ponkud nad zbytkem mapy. Vechny spolené strany navrhl Luc Luycx . Mince mají také národní stranu s vyobrazením konkrétn vybraným zemí, která minci vydala. Euromince z jakéhokoli lenského státu mohou být voln pouívány v jakékoli zemi, která pijala euro.

Mince jsou vydány v hodnotách 2 , 1 , 50c , 20c , 10c , 5c , 2c , a 1c . Aby se zabránilo pouívání dvou nejmeních mincí, jsou nkteré hotovostní transakce v Nizozemsku a Irsku (na základ dobrovolné dohody) a ve Finsku (na základ zákona) zaokrouhleny na nejbliích pt cent. Komise tuto praxi odrazuje, stejn jako praxi nkterých obchod odmítat pijmout eurobankovky vysoké hodnoty.

Pamtní mince v nominální hodnot 2 byly vydány se zmnami v designu národní strany mince. Patí mezi n jak bn vydávané mince, jako je pamtní mince v hodnot 2 k padesátému výroí podpisu ímské smlouvy, tak mince vydávané na národní úrovni, jako je mince k pipomenutí letních olympijských her v roce 2004 vydaná eckem. Tyto mince jsou zákonným platidlem v celé eurozón. Byly vydány i sbratelské mince v rzných jiných nominálních hodnotách, které vak nejsou ureny pro veobecný obh a jsou zákonným platidlem pouze v lenském stát, který je vydal.

Vzor pro eurobankovky má na obou stranách spolené vzory. Design vytvoil rakouský designér Robert Kalina . Poznámky jsou vydány v 500 , 200 , 100 , 50 , 20 , 10 , 5 . Kadá bankovka má svou barvu a je vnována umleckému období evropské architektury. Pední strana bankovky obsahuje okna nebo brány, zatímco zadní strana má mosty, které symbolizují spojení mezi státy v unii as budoucností. I kdy se pedpokládá, e návrhy postrádají jakékoli identifikovatelné charakteristiky, pvodní návrhy Roberta Kaliny se týkaly konkrétních most, vetn Rialta a Pont de Neuilly , a následn byly zobecnny; konené návrhy jsou stále velmi podobné svým konkrétním prototypm; nejsou tedy skuten generické. Památky vypadaly dostaten podobn jako rzné národní památky, aby se líbily kadému.

Série Europa, neboli druhá série, se skládá ze esti nominálních hodnot a ji nezahrnuje 500 EUR, piem emise byla ukonena k 27. dubnu 2019. První i druhá série eurobankovek, vetn 500 EUR, vak zstávají zákonným platidlem po celou dobu eurozóny.

V prosinci 2021 ECB oznámila, e do roku 2024 plánuje redesign eurobankovek. Pro pedloení návrh témat ECB byla vybrána tematická poradní skupina sloená z jednoho lena z kadé zem eurozóny. O návrzích bude hlasovat veejnost; probhne také designová sout.

Zútování plateb, elektronický pevod prostedk

Kapitál v rámci EU lze pevádt v libovolné výi z jednoho státu do druhého. Vechny pevody v rámci Unie v eurech jsou povaovány za domácí transakce a nesou odpovídající náklady na vnitrostátní pevody. To zahrnuje vechny lenské státy EU, i ty mimo eurozónu, pokud jsou transakce provádny v eurech. Nabíjení kreditní/debetní kartou a výbry z bankomatu v rámci eurozóny jsou rovn povaovány za domácí transakce; papírové platební píkazy, stejn jako eky, vak nebyly standardizovány, take jsou stále tuzemské. ECB rovn zídit clearingového systému , jen TARGET , pro velké euro transakce.

Znak mny

Zvlátní znak mny euro () byl navren poté, co veejný przkum zúil pvodních deset návrh na dva. Evropská komise pak vybrala návrh vytvoený podle belgického Alain Billiet . O symbolu uvedla Komise

Inspirací pro samotný symbol bylo ecké epsilon () odkaz na kolébku evropské civilizace   a první písmeno slova Evropa, protnuté dvma rovnobnými arami, které potvrzují stabilitu eura.

Evropská komise také specifikovala logo eura s pesnými proporcemi a barevnými tóny popedí a pozadí. Umístní znaku mny ve vztahu k íselné ástce se v jednotlivých státech lií, ale u text v anglitin by ml ped ástkou pedcházet symbol (nebo norma ISO EUR).

Djiny

Úvod

Historické mny Evropské unie
Mna Kód Hodnotit Opraveno Vydáno
rakouský ilink ATS 13,7603 31. prosince 1998 1. ledna 1999
belgický frank BEF 40,3399 31. prosince 1998 1. ledna 1999
holandský gulden NLG 2,20371 31. prosince 1998 1. ledna 1999
finská marka FIM 5,94573 31. prosince 1998 1. ledna 1999
francouzský frank FRF 6,55957 31. prosince 1998 1. ledna 1999
nmecká marka DEM 1,95583 31. prosince 1998 1. ledna 1999
Irská libra IEP 0,787564 31. prosince 1998 1. ledna 1999
italská lira ITL 1 936,27 31. prosince 1998 1. ledna 1999
lucemburský frank LUF 40,3399 31. prosince 1998 1. ledna 1999
Portugalské escudo PTE 200,482 31. prosince 1998 1. ledna 1999
panlská peseta ESP 166,386 31. prosince 1998 1. ledna 1999
ecká drachma GRD 340,75 19. ervna 2000 1. ledna 2001
slovinský tolar SEDT 239,64 11. ervence 2006 1. ledna 2007
kyperská libra CYP 0,585274 10. ervence 2007 1. ledna 2008
maltská lira MTL 0,4293 10. ervence 2007 1. ledna 2008
slovenská koruna SKK 30,126 8. ervence 2008 1. ledna 2009
estonská koruna EEK 15,6466 13. ervence 2010 1. ledna 2011
lotyský lat LVL 0,702804 9. ervence 2013 1. ledna 2014
litevský litas LTL 3,4528 23. ervence 2014 1. ledna 2015

Euro bylo zavedeno ustanoveními Maastrichtské smlouvy z roku 1992 . Aby se lenské státy mohly úastnit mny, musí splnit písná kritéria , jako je rozpotový deficit nií ne 3 % jejich HDP, míra zadluení nií ne 60 % HDP (oba tyto hodnoty byly nakonec po zavedení iroce opovrhovány) , nízká inflace a úrokové sazby blízké prmru EU. V Maastrichtské smlouv byly Spojenému království a Dánsku na ádost udleny výjimky z pechodu do fáze mnové unie, která vyústila v zavedení eura.

Název euro byl oficiáln pijat v Madridu dne 16. prosince 1995. Belgický esperantista Germain Pirlot , bývalý uitel francouztiny a historie je pipoítán s jmenovat novou mnu zasláním dopisu do té doby pedsedou Evropské komise , Jacques Santer , co naznauje, název euro dne 4. srpna 1995.

Vzhledem k rozdílm v národních konvencích pro zaokrouhlování a platných íslic musel být vekerý pevod mezi národními mnami provádn pomocí procesu triangulace prostednictvím eura. K definitivní hodnoty jednoho eura, pokud jde o smnné kurzy , ve kterém mna vstoupila euro jsou zobrazeny na pravé stran.

Kurzy stanovila Rada Evropské unie na základ doporuení Evropské komise na základ trních kurz k 31. prosinci 1998. Byly stanoveny tak, aby jedna evropská mnová jednotka (ECU) odpovídala jednomu euru. Evropská mnová jednotka byla úetní jednotka pouívaná EU na základ mn lenských stát; nebyla to mna sama o sob. Nemohly být nastaveny díve, protoe ECU záviselo na závreném smnném kurzu mn jiných ne euro (hlavn libra terlink ) toho dne.

Postup pouívaný ke stanovení smnného kurzu mezi eckou drachmou a eurem byl odliný, protoe euro v té dob bylo ji dva roky staré. Zatímco smnné kurzy pro prvních jedenáct mn byly stanoveny jen nkolik hodin ped zavedením eura, smnný kurz pro eckou drachmu byl stanoven nkolik msíc pedem.

Mna byla zavedena v nefyzické podob ( cestovní eky , elektronické pevody, bankovnictví atd.) o plnoci 1. ledna 1999, kdy národní mny zúastnných zemí (eurozóna) pestaly samostatn existovat. Jejich smnné kurzy byly vzájemn fixovány na pevných kurzech. Euro se tak stalo nástupcem Evropské mnové jednotky (ECU). Bankovky a mince pro staré mny se vak nadále pouívaly jako zákonné platidlo, dokud nebyly 1. ledna 2002 zavedeny nové eurobankovky a mince.

Období pechodu, bhem kterého byly bankovky a mince bývalých mn vymnny za euro, trvalo piblin dva msíce, do 28. února 2002. Oficiální datum, kdy národní mny pestaly být zákonným platidlem, se v jednotlivých lenských státech liilo. Nejstarí datum bylo v Nmecku, kde známka oficiáln pestala být zákonným platidlem 31. prosince 2001, akoli výmnné období trvalo jet o dva msíce déle. I poté, co staré mny pestaly být zákonným platidlem, byly nadále pijímány národními centrálními bankami po dobu od nkolika let a po neomezenou dobu (druhá pro Rakousko, Nmecko, Irsko, Estonsko a Lotysko v bankovkách a mincích a pro Belgii, Lucembursko, Slovinsko a Slovensko pouze v bankovkách). Prvními mincemi, které se staly nekonvertibilními, byly portugalské escudos , které pestaly mít penní hodnotu po 31. prosinci 2002, akoli bankovky zstávají smnitelné a do roku 2022.

krize eurozóny

Po finanní krizi v USA v roce 2008 se v roce 2009 mezi investory rozvinuly obavy z krize státního dluhu týkající se nkterých evropských stát, piem na zaátku roku 2010 byla situace obzvlát napjatá . Nejosteji bylo postieno ecko , ale významn postieni byli také ostatní lenové eurozóny Kypr , Irsko , Itálie , Portugalsko a panlsko . Vechny tyto zem vyuily fondy EU krom Itálie, která je hlavním dárcem EFSF. Pro zaazení do eurozóny musely zem splnit uritá konvergenní kritéria , ale smysluplnost tchto kritérií sniovala skutenost, e nebyla mezi zemmi prosazována se stejnou mírou písnosti.

Podle Economist Intelligence Unit v roce 2011, [jestli] je [eurozóna] povaována za jeden celek, její [ekonomická a fiskální] pozice nevypadá o nic horí a v nkterých ohledech spíe lepí ne pozice USA nebo Spojené království a rozpotový deficit pro eurozónu jako celek je mnohem nií a pomr vládního dluhu k HDP eurozóny ve výi 86 % v roce 2010 byl piblin na stejné úrovni jako ve Spojených státech. Navíc, píí, zadluenost soukromého sektoru v celé eurozón jako celku je výrazn nií ne ve vysoce zadluených anglosaských ekonomikách. Autoi usuzují, e krize je stejn politická jako ekonomická a je dsledkem toho, e eurozón chybí podpora institucionálního vybavení (a vzájemných vazeb solidarity) státu.

Krize pokraovala, kdy S&P sníila úvrový rating devíti zemím eurozóny, vetn Francie, a poté sníila celému fondu Evropského nástroje finanní stability (EFSF).

Historická paralela k roku 1931, kdy bylo Nmecko zatíeno dluhy, nezamstnaností a úspornými opateními, zatímco Francie a Spojené státy byly relativn silnými viteli získala pozornost v lét 2012, i kdy Nmecko dostalo vlastní varování ohledn dluhu . Pi petrvávání tohoto scénáe euro slouí jako prostedek kvantitativní primitivní akumulace.

Pímé a nepímé pouití

Desc-i.svg

Pímé pouití

Euro je jedinou mnou 19 lenských stát EU : Belgie, Kypru, Estonska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Lotyska, Litvy, Lucemburska, Nmecka, Nizozemska, Portugalska, Rakouska, ecka, Slovenska, Slovinska a Slovinska. panlsko. Tyto zem tvoí eurozónu , celkem asi 343 milion lidí k roku 2018.

Vzhledem k tomu, e vichni lenové EU (Dánsko) jsou povinni pistoupit, jakmile to ekonomické podmínky dovolí, spolu s budoucími leny EU bude roziování eurozóny pokraovat. Mimo EU je euro také jedinou mnou erné Hory a Kosova a nkolika evropských mikrostát (Andorra, Monako, San Marino a Vatikán) a také ve tech zámoských územích Francie, které samy nejsou souástí EU, jmenovit Svatý Bartolomj , Saint Pierre a Miquelon a Francouzské jiní a antarktické zem . Dohromady toto pímé pouívání eura mimo EU postihuje tém 3 miliony lidí.

Euro se jako obchodní mna pouívá na Kub od roku 1998, v Sýrii od roku 2006 a ve Venezuele od roku 2018. Existují také rzné mny navázané na euro (viz níe). V roce 2009 Zimbabwe opustilo svou místní mnu a místo toho pouilo hlavní mny, vetn eura a amerického dolaru.

Pouijte jako rezervní mnu

Od svého zavedení je euro po americkém dolaru druhou nejrozíenjí mezinárodní rezervní mnou . Podíl eura jako rezervní mny se zvýil z 18 % v roce 1999 na 27 % v roce 2008. Bhem tohoto období klesl podíl v amerických dolarech ze 71 % na 64 % a podíl drený v RMB klesl z 6,4 % na 3,3 %. . Euro zddilo a navázalo na postavení nmecké marky jako druhé nejdleitjí rezervní mny. Euro zstává podváeno jako rezervní mna ve vysplých ekonomikách, zatímco nadváeno v rozvíjejících se a rozvíjejících se ekonomikách: podle Mezinárodního mnového fondu inil celkový objem eur drených jako rezerva ve svt na konci roku 2008 1,1 bilionu USD nebo 850 miliard EUR. , s podílem 22 % vech mnových rezerv ve vysplých ekonomikách, ale celkem 31 % vech mnových rezerv v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách.

Mezi ekonomy se diskutuje o monosti, e by se euro stalo první mezinárodní rezervní mnou. Bývalý pedseda Federálního rezervního systému Alan Greenspan se v záí 2007 vyjádil v tom smyslu, e je naprosto pedstavitelné, e euro nahradí americký dolar jako rezervní mnu nebo se s ním bude obchodovat jako se stejn dleitou rezervní mnou. Na rozdíl od hodnocení Greenspana z roku 2007 se nárst podílu eura na celosvtovém mnovém rezervním koi od roku 2007 a od zaátku celosvtové recese související s úvrovou tísní a evropské dluhové krize znan zpomalil .

Mny navázané na euro

Celosvtové pouívání eura a amerického dolaru:
  Externí uivatelé eura
  Mny navázané na euro
  Mny navázané na euro v úzkém pásmu
  Spojené státy
  Externí osvojitelé amerického dolaru
  Mny navázané na americký dolar
  Mny navázané na americký dolar v úzkém pásmu

Poznámka: Bloruský rubl je navázán na euro, ruský rubl a americký dolar v mnovém koi.

Mimo eurozónu má mny pímo navázané na euro celkem 22 zemí a území, které nepatí do EU, vetn 14 zemí v pevninské Africe ( CFA frank ), dvou afrických ostrovních zemí ( komorský frank a kapverdské escudo ) , ti francouzská tichomoská území ( CFP frank ) a ti balkánské zem, Bosnu a Hercegovinu ( Bosna a Hercegovina konvertibilní marka ), Bulharsko ( bulharský lev ) a Severní Makedonii ( makedonský denár ). Dne 28. ervence 2009 podepsal Svatý Tomá a Princv ostrov dohodu s Portugalskem, která nakonec pipojí jeho mnu k euru. Navíc je marocký dirham je vázán na ko mn vetn eura a amerického dolaru, s eurem dané nejvyí váhu.

S výjimkou Bosny, Bulharska, Severní Makedonie (které mly své mny navázané na nmeckou marku) a Kapverd (díve navázané na portugalské escudo) mly vechny tyto zem mimo EU ped navázáním mnu navázanou na francouzský frank. jejich mny na euro. Navázání mny zem na hlavní mnu je povaováno za bezpenostní opatení, zejména pro mny oblastí se slabými ekonomikami, protoe euro je povaováno za stabilní mnu, zabrauje nekontrolované inflaci a díky své stabilit podporuje zahraniní investice.

V rámci EU je nkolik mn navázáno na euro, vtinou jako pedpoklad pro vstup do eurozóny. Dánská koruna , chorvatská kuna a Bulharský lev je zaven vzhledem k jejich úasti v ERM II .

Celkem v roce 2013 pouívá mnu navázanou na euro 182 milion lidí v Africe, 27 milion lidí mimo eurozónu v Evrop a dalích 545 000 lidí na tichomoských ostrovech.

Od roku 2005 jsou známky vydané Sovereign Military Order of Malta denominovány v eurech, akoli oficiální mnou ádu zstává maltské scudo . Samotné maltské scudo je navázáno na euro a je uznáváno pouze jako zákonné platidlo v rámci ádu.

Ekonomika

Optimální mnová oblast

V ekonomii je optimální mnová oblast nebo region (OCA nebo OCR) geografický region, ve kterém by maximalizovala ekonomickou efektivitu, kdyby celý region sdílel jedinou mnu. Existují dva modely, oba navrené Robertem Mundellem : model stacionárních oekávání a model mezinárodního sdílení rizik . Sám Mundell obhajuje mezinárodní model sdílení rizik a uzavírá tak ve prospch eura. Ji ped vytvoením jednotné mny vak panovaly obavy z odliných ekonomik. Ped recesí na konci 21. století se povaovalo za nepravdpodobné, e by nkterý stát opustil euro nebo e by se celá zóna zhroutila. Nicmén Dluhová krize v ecku vedlo k bývalý britský ministr zahranií Jack Straw tvrdí eurozón nevydrí v její souasné podob. Zdá se, e souástí problému jsou pravidla, která byla vytvoena pi zavedení eura. John Lanchester, který píe pro The New Yorker , to vysvtluje:

Vdím principem mny, která byla uvedena do provozu v roce 1999, ml být soubor pravidel omezujících roní deficit zem na ti procenta hrubého domácího produktu a celkový akumulovaný dluh na edesát procent HDP. pkná mylenka, ale v roce 2004 dv nejvtí ekonomiky v eurozón, Nmecko a Francie, poruovaly pravidla ti roky po sob.

Transakní náklady a rizika

Nejvíce obchodované mny podle hodnoty
Rozdlení mn globálního obratu na devizovém trhu
Hodnost Mna Kód
(symbol) ISO 4217
% denních obchod
(koupených nebo prodaných)
(duben 2019)
1
americký dolar
USD (US$)
88,3 %
2
Euro
EUR ()
32,3 %
3
japonský jen
JPY (¥)
16,8 %
4
Libra terlink
GBP (£)
12,8 %
5
australský dolar
AUD (A$)
6,8 %
6
kanadský dolar
CAD (C$)
5,0 %
7
výcarský frank
CHF (CHF)
5,0 %
8
Renminbi
CNY ( / ¥)
4,3 %
9
hongkongský dolar
HKD (HK$)
3,5 %
10
Novozélandský dolar
NZD (NZ$)
2,1 %
11
védská koruna
SEK (kr)
2,0 %
12
Vyhrál jihokorejský
KRW ()
2,0 %
13
Singapurský dolar
SGD (S$)
1,8 %
14
norská koruna
NOK (kr)
1,8 %
15
mexické peso
MXN ($)
1,7 %
16
indická rupie
INR ()
1,7 %
17
ruský rubl
RUB ()
1,1 %
18
jihoafrický rand
ZAR (R)
1,1 %
19
turecká lira
VYZKOUEJTE ()
1,1 %
20
Brazilský real
BRL (R$)
1,1 %
21
Nový tchajwanský dolar
TWD (NT$)
0,9 %
22
dánská koruna
DKK (kr)
0,6 %
23
polský zlotý
PLN (z)
0,6 %
24
thajský baht
THB ()
0,5 %
25
indonéská rupie
IDR (Rp)
0,4 %
26
maarský forint
HUF (Ft)
0,4 %
27
eská koruna
K (K)
0,4 %
28
izraelský nový ekel
ILS ()
0,3 %
29
chilské peso
CLP (CLP $)
0,3 %
30
filipínské peso
PHP ()
0,3 %
31
dirham SAE
AED (.)
0,2 %
32
kolumbijské peso
COP (COL$)
0,2 %
33
saúdský rijál
SAR ()
0,2 %
34
Malajský ringgit
MYR (RM)
0,1 %
35
rumunský leu
RON (L)
0,1 %
jiný 2,2 %
Celkový 200,0 %

Nejviditelnjí výhodou pijetí jednotné mny je odstranní náklad na smnu mny, co teoreticky umouje podnikm a jednotlivcm dovrit díve nerentabilní obchody. Pro spotebitele, banky v eurozón musí útovat stejný pro intra-lenských peshraniních transakcí jako ist domácích transakcí pro elektronické platby (napíklad kreditní karty , debetní karty a bankomat výbry).

Oekává se, e finanní trhy na kontinentu budou mnohem likvidnjí a flexibilnjí, ne tomu bylo v minulosti. Sníení náklad na peshraniní transakce umoní vtím bankovním firmám poskytovat irí kálu bankovních slueb, které mohou konkurovat v rámci eurozóny i mimo ni. Pestoe se transakní náklady sníily, nkteré studie ukázaly, e averze k riziku v eurozón za posledních 40 let vzrostla.

Cenová parita

Dalím efektem spolené evropské mny je, e rozdíly v cenách zejména v cenových hladinách by se mly sniovat díky zákonu jedné ceny . Rozdíly v cenách mohou vyvolat arbitrá , tj. spekulativní peshraniní obchod s komoditou ist za úelem vyuití cenového rozdílu. Proto se ceny bn obchodovaného zboí pravdpodobn budou sbliovat, co bhem pechodu zpsobí v nkterých regionech inflaci a v jiných deflaci. Nkteré dkazy o tom byly pozorovány na konkrétních trzích eurozóny.

Makroekonomická stabilita

Ped zavedením eura nkteré zem úspn zvládaly inflaci, která byla tehdy povaována za velký ekonomický problém, tím, e zídily do znané míry nezávislé centrální banky. Jednou z takových bank byla Bundesbank v Nmecku; Evropská centrální banka byla vytvoena podle vzoru Bundesbanky.

Euro se dostalo pod kritiku kvli své regulaci, nedostatené flexibilit a rigidit vi sdílení lenských stát v otázkách, jako jsou nominální úrokové sazby. Mnoho národních a podnikových dluhopis denominovaných v eurech je výrazn likvidnjích a mají nií úrokové sazby, ne tomu bylo v minulosti, kdy byly denominovány v národních mnách. Zatímco zvýená likvidita me sníit nominální úrokovou sazbu dluhopisu, denominace dluhopisu v mn s nízkou úrovní inflace hraje pravdpodobn mnohem vtí roli. Dvryhodný závazek k nízké úrovni inflace a stabilnímu dluhu sniuje riziko, e hodnota dluhu bude v budoucnu naruována vyí inflací nebo nesplácením, co umouje vydání dluhu za nií nominální úrokovou sazbu.

Bohuel, strukturální udrení inflace na nií úrovni ne ve Spojených státech, Velké Británii a ín je také nákladné. Výsledkem je, e z tchto zemí euro zdrailo, take evropské produkty jsou pro jeho nejvtí dovozce stále draí; export z eurozóny je proto obtínjí.

Obecn platí, e tm v Evrop, kteí vlastní velké mnoství eur, slouí vysoká stabilita a nízká inflace.

A mnové unie se rozumjí stavy v tomto svazku ztratit hlavní mechanismus vymáhání jejich mezinárodní konkurenceschopnost oslabením ( znehodnocování ) svou mnu. Kdy jsou mzdy píli vysoké ve srovnání s produktivitou v exportním sektoru, pak se tyto exporty stávají draími a jsou vytlaovány z trhu v zemi i v zahranií. To zpsobuje pokles zamstnanosti a produkce v exportním sektoru a pokles obchodní bilance a salda bného útu . Pokles produkce a zamstnanosti v sektoru obchodovatelného zboí me být kompenzován rstem neexportních sektor, zejména stavebnictví a slueb . Zvýené nákupy v zahranií a záporný zstatek bného útu lze bez problému financovat, pokud je úvr levný. Poteba financovat deficit obchodní bilance oslabuje mnu a iní exporty automaticky atraktivnjími v zemi i v zahranií. Stát v mnové unii neme vyuít oslabení mny k obnovení své mezinárodní konkurenceschopnosti. Aby toho dosáhl stát, musí sníit ceny vetn mezd ( deflace ). To by mohlo vést k vysoké nezamstnanosti a niím píjmm, jako tomu bylo bhem krize evropského suverénního dluhu .

Obchod

Euro zvýilo transparentnost cen a stimulovalo peshraniní obchod. Konsenzus ze studií o zavedení eura z roku 2009 dospl k závru, e to zvýilo obchod v rámci eurozóny o 5 % a 10 %, akoli jedna studie naznaovala nárst pouze o 3 %, zatímco jiná odhadovala 9 a 14 %. Nicmén, meta-analýza vech dostupných studií vyplývá, e prevalence pozitivních odhad je zpsobena publikaního zkreslení a e základní úinek me být zanedbatelný. I kdy novjí metaanalýza ukazuje, e tendence k publikaci v prbhu asu klesá a e zavedení eura má pozitivní dopady na obchod, pokud jsou zohlednny výsledky ped rokem 2010. Dvodem me být zahrnutí finanní krize z let 20072008 a pokraující integrace v rámci EU. Navíc starí studie, které zohledují asový trend odráející obecné politiky soudrnosti v Evrop, které zaaly díve a pokraují po zavedení spolené mny, nenacházejí ádný vliv na obchod. Tyto výsledky naznaují, e zdrojem pozorovaného nárstu obchodu mohou být jiné politiky zamené na evropskou integraci. Podle Barryho Eichengreena se studie neshodují na velikosti vlivu eura na obchod, ale shodují se na tom, e vliv mlo.

Investice

Zdá se, e fyzické investice se v eurozón díky zavedení zvýily o 5 %. Pokud jde o pímé zahraniní investice, studie zjistila, e objem pímých zahraniních investic v rámci eurozóny se bhem prvních ty let EMU zvýil asi o 20 %. Pokud jde o vliv na podnikové investice, existují dkazy, e zavedení eura vedlo ke zvýení míry investic a e firmám usnadnilo pístup k financování v Evrop. Euro nejvíce konkrétn stimulovalo investice do spoleností, které pocházejí ze zemí, které díve mly slabé mny. Studie zjistila, e zavedení eura pedstavuje 22 % míry investic po roce 1998 v zemích, které mly díve slabou mnu.

Inflace

Zavedení eura vedlo k rozsáhlé diskusi o jeho moném vlivu na inflaci. Krátkodob se v populaci eurozóny rozíil dojem, e zavedení eura vedlo ke zvýení cen, tento dojem vak nepotvrdily obecné indexy inflace a dalí studie. Studie tohoto paradoxu zjistila, e to bylo zpsobeno asymetrickým vlivem zavedení eura na ceny: akoli nemlo ádný vliv na vtinu zboí, mlo vliv na levné zboí, jeho cena se po zavedení eura zaokrouhlila nahoru. euro. Studie zjistila, e spotebitelé zaloili své pesvdení na inflaci tohoto levného zboí, které je asto nakupováno. Bylo také navreno, e skok v malých cenách me být zpsoben tím, e ped zavedením maloobchodníci provádli mén úprav smrem nahoru a ekali na zavedení eura, aby tak uinili.

Kurzové riziko

Jednou z výhod pijetí spolené mny je sníení rizika spojeného se zmnami mnových kurz. Bylo zjitno, e zavedení eura vytvoilo významné sníení vystavení se trnímu riziku pro nefinanní firmy v Evrop i mimo ni. Tato sníení trního rizika byla soustedna do firem se sídlem v eurozón a do firem mimo euro s vysokým podílem zahraniních prodej nebo aktiv v Evrop.

Finanní integrace

Zavedení eura zvýilo evropskou finanní integraci, co pomohlo stimulovat rst evropského trhu cenných papír (trhy dluhopis se vyznaují dynamikou úspor z rozsahu ). Podle studie na tuto otázku výrazn petvoil evropský finanní systém, zejména s ohledem na trhy s cennými papíry [...] Skutené a politické pekáky integrace v sektoru retailového a podnikového bankovnictví vak zstávají znané, a to i nadále. pokud byl do znané míry integrován velkoobchodní konec bankovnictví." Konkrétn euro výrazn sníilo náklady na obchod s dluhopisy, akciemi a bankovními aktivy v rámci eurozóny. Na celosvtové úrovni existují dkazy, e zavedení eura vedlo k integraci, pokud jde o investice do dluhopisových portfolií, piem zem eurozóny si mezi sebou pjují a pjují více ne s jinými zemmi. Finanní integrace zlevnila pjování evropských spoleností. Banky, firmy a domácnosti by také mohly snáze investovat mimo svou zemi, a vytvoit tak vtí mezinárodní sdílení rizik.

Vliv na úrokové sazby

Od ledna 2014 a od zavedení eura se úrokové sazby vtiny lenských zemí (zejména zemí se slabou mnou) sníily. Nkteré z tchto zemí mly nejvánjí problémy se státním financováním.

Vliv klesajících úrokových sazeb v kombinaci s pebytenou likviditou, kterou neustále poskytuje ECB, usnadnil bankám v zemích, v nich úrokové sazby klesaly nejvíce, a jejich propojeným suverénm pjovat si znané ástky (nad 3 % rozpotu HDP deficit uvalený na eurozónu pvodn) a výrazn nafouknou úrove jejich veejného a soukromého dluhu. Po finanní krizi v letech 20072008 vlády v tchto zemích zjistily, e je nutné zachraovat nebo znárodovat své soukrom vlastnné banky, aby se zabránilo systémovému selhání bankovního systému, kdy bylo zjitno, e základní tvrdá nebo finanní aktiva jsou hrub nadsazené a nkdy tak blízko. bezcenné, neexistoval pro n likvidní trh. To dále zvýilo ji tak vysokou úrove veejného dluhu na úrove, kterou trhy zaaly povaovat za neudritelnou, prostednictvím zvýení úrokových sazeb státních dluhopis, co vedlo k pokraující evropské krizi státního dluhu.

Cenová konvergence

Dkazy o konvergenci cen v eurozón se zavedením eura jsou smíené. Nkolik studií nenalo ádné dkazy o konvergenci po zavedení eura po fázi konvergence na poátku 90. let. Jiné studie naly dkazy o cenové konvergenci, zejména u automobil. Moným dvodem divergence mezi rznými studiemi je to, e procesy konvergence nemusely být lineární, v letech 2000 a 2003 se podstatn zpomalily a po roce 2003 se znovu objevily, jak naznauje nedávná studie (2009).

Cestovní ruch

Studie naznauje, e zavedení eura mlo pozitivní vliv na mnoství turistických cest v rámci EMU, a to nárstem o 6,5 %.

Smnné kurzy

Flexibilní smnné kurzy

ECB cílí spíe na úrokové sazby ne na smnné kurzy a obecn neintervenuje na trzích s devizovými kurzy. To je zpsobeno implikacemi Mundell-Flemingova modelu , který implikuje, e centrální banka neme (bez kapitálové kontroly ) souasn udrovat úrokové sazby a smnné kurzy, protoe zvyování penní zásoby má za následek znehodnocení mny. V letech následujících po Jednotném evropském aktu EU liberalizovala své kapitálové trhy a jeliko ECB má jako svou mnovou politiku cílování inflace , reim smnných kurz eura je pohyblivý .

Vi dalím hlavním mnám

Euro je po americkém dolaru druhou nejrozíenjí rezervní mnou . Po jeho zavedení dne 4. ledna 1999 jeho smnný kurz vi ostatním hlavním mnám klesl a dosáhl nejniích smnných kurz v roce 2000 (3. kvtna vs. libra terlink , 25. íjna vs. americký dolar , 26. íjna vs. japonský jen ). Poté znovu získal a jeho smnný kurz dosáhl svého historicky nejvyího bodu v roce 2008 (15. ervence vs. americký dolar, 23. ervence vs. japonský jen, 29. prosince vs. libra terlink). S píchodem globální finanní krize euro zpoátku kleslo, aby pozdji znovu získalo. Navzdory tlaku v dsledku evropské krize státního dluhu zstalo euro stabilní. V listopadu 2011 se index smnného kurzu eura mený vi mnám hlavních obchodních partner bloku obchodoval meziron tém o dv procenta výe, piblin na stejné úrovni jako ped vypuknutím krize v roce 2007.

Smnný kurz eura vi americkému dolaru (USD), libe terlink (GBP) a japonskému jenu (JPY), poínaje rokem 1999.
  • Aktuální a historické smnné kurzy vi 32 dalím mnám (Evropská centrální banka): odkaz

Politické úvahy

Krom ekonomických motivací k zavedení eura bylo jeho vytvoení ásten ospravedlnno také jako zpsob, jak podpoit uí pocit spolené identity mezi evropskými obany. Prohláení o tomto cíli uinili napíklad Wim Duisenberg , guvernér Evropské centrální banky, v roce 1998, Laurent Fabius , francouzský ministr financí, v roce 2000 a Romano Prodi , pedseda Evropské komise, v roce 2002. Nicmén 15 let po zavedení Studie nenala ádné dkazy o tom, e by mlo pozitivní vliv na sdílený pocit evropské identity (a ádný dkaz, e by mlo také negativní vliv).

Jazykové problémy

Formální názvy mny jsou euro pro hlavní jednotku a cent pro mení (stotinu) jednotku a pro oficiální pouití ve vtin jazyk eurozóny; podle ECB by vechny jazyky mly pouívat stejný pravopis pro nominativ jednotného ísla. To me odporovat normálním pravidlm pro tvorbu slov v nkterých jazycích, nap. v tch, ve kterých neexistuje dvojhláska eu . Bulharsko si vyjednalo výjimku; euro v bulharské azbuce se ve vech úedních dokumentech píe jako e ( evro ) a ne e ( euro ). V eckém písmu se pouívá termín (evró); ecké centové mince jsou denominovány v / (leptó/á). Oficiální praxí pro legislativu EU v anglickém jazyce je pouívat slova euro a cent v jednotném i mnoném ísle, akoli Generální editelství pro peklady Evropské komise uvádí, e v anglitin by se mlo pouívat mnoné íslo euro a centy . Slovo euro se vyslovuje odlin podle pravidel výslovnosti v jednotlivých pouívaných jazycích; v dántin ['öwro], v nmin [ro], v anglitin ['juru], ve francouztin [ø'ro] atd.

Viz také

Poznámky

Reference

Dalí tení

externí odkazy

Opiniones de nuestros usuarios

Jarmila Dostalová

Potřeboval jsem najít něco jiného o Euro, což nebyla typická věc, která se vždy čte na internetu, a tento článek z Euro se mi líbil.

Lydie Polák

Nevím, jak jsem se dostal k tomuto článku o Euro, ale moc se mi líbil.

Miroslav Pospíšil

Děkuji. Pomohl mi článek o Euro.