V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Zvonek kopřivolistý a jeho dopad na naše životy. Zvonek kopřivolistý byl základní postavou v historii lidstva a hrál zásadní roli v různých aspektech, od vědy a techniky po kulturu a umění. V průběhu let vzbudil Zvonek kopřivolistý velký zájem a stal se předmětem studia a výzkumu, odhalující překvapivé aspekty, které změnily náš pohled na svět. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty Zvonek kopřivolistý a jeho vliv na lidský rozvoj a nabídneme hluboký a obohacující pohled na toto vzrušující téma.
![]() | |
---|---|
Zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
Čeleď | zvonkovité (Campanulaceae) |
Rod | zvonek (Campanula) |
Binomické jméno | |
Campanula trachelium L., 1753 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium) je druh rostliny z čeledi zvonkovité (Campanulaceae).
Jedná se o asi 30–60 (zřídka až 90) cm vysokou vytrvalou bylinu.[1][2] Lodyhy jsou ostře hranaté, často načervenalé až nafialovělé, celé rostliny jsou řídce srstnatě chlupaté. Listy jsou jednoduché, řapíkaté, horní pak krátce řapíkaté až přisedlé. Dolní listy jsou srdčité až srdčitě vejčité, širší než horní, které jsou vejčitě kopinaté až kopinaté, všechny listy jsou na okraji 1–2x zubaté nebo vroubkovaně zubaté.[2] Květy jsou uspořádány do květenství, ve všestranném hroznu, jsou uspořádány po 1–3 na krátkých stopkách se 2 listénci v úžlabí listenů.[2] Kalich je srostlý z 5 lístků, kališní cípy jsou vejčitě podlouhlé. Koruna je široce nálevkovitě zvonkovitá, srostlá také z 5 korunních lístků, nejčastěji asi 30–45 mm, modrá až modrofialová, uvnitř je chlupatá.[2] Kvete v červenci až v září.[1] Tyčinek je 5. Semeník je chlupatý až olysalý, trojpouzdrý, blizna je trojramenná.[2] Plodem je tobolka. Počet chromozómů je 2n=34.[1][2]
Zvonek kopřivolistý roste ve velké části Evropy, na sever po jižní Skandinávii a jižní část Velké Británie, na východ sahá po západní Sibiř. Přesahuje do severní Afriky. Byl zavlečen do Severní Ameriky.[2][3]
V ČR to je celkem hojný druh rozšířený od nížin do podhůří, v horách je vzácnější. Roste v listnatých a smíšených lesích, v křovinách, lesních lemech, na okrajích lesních cest a přesahuje i na ruderální stanoviště. Preferuje stinná až polostinná stanoviště, dostatek vlhkosti a živin.[2]