V dnešním světě se Zurna stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra populace. S pokrokem technologií a globalizací se Zurna stal důležitým prvkem v každodenním životě lidí a ovlivňuje vše od způsobu komunikace až po způsob, jakým provádějí své obchodní transakce. Význam Zurna přesáhl hranice a stal se tématem debat v různých oblastech, generuje protichůdné názory a klade na stůl potřebu zamyslet se nad jeho důsledky v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a studie na Zurna, abychom porozuměli jeho dopadu a relevanci dnes.
Zurna (osmansky سرنا, kurdsky zirne) je dechový jazýčkový nástroj ze dřeva s výrazným, pronikavým zvukem[1][2], který se využívá ve středoasijské a anatolské hudbě. Jako nástroj osmanských vojenských kapel se zurna rozšířila na Balkán (Albánie, Severní Makedonie, Bulharsko, Řecko), Kavkaz (Ázerbájdžán)[3] a Blízký východ (Irák, Írán, Sýrie).
Zurna je pravděpodobně předchůdcem evropského středověkého šalmaje, z něhož vznikl moderní hoboj. Vznikl z ní nejspíš i čínský nástroj suona.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zurna na slovenské Wikipedii.