V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Zlatý kahanec. Po staletí byl Zlatý kahanec předmětem studia a debat v různých disciplínách a oblastech znalostí. Jeho vliv se rozšiřuje na všechny aspekty každodenního života, od politiky po populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy, které nám pomohou lépe porozumět roli Zlatý kahanec v naší současné společnosti. Díky rozhovorům s odborníky, podrobné analýze a konkrétním příkladům se ponoříme do mnoha aspektů Zlatý kahanec a zjistíme, jak jeho dopad překvapivým způsobem nadále utváří náš svět.
Zlatý kahanec je název motocyklového závodu konaného v letech 1967–1990 na okruhu v Těrlicku. Na Zlatý kahanec navazoval od roku 2008 motocyklový závod Havířovský zlatý kahanec. Závod se naposledy konal v roce 2019. Po covidové přestávce k obnovení z finančních důvodů nedošlo.
Poprvé se na Těrlickém okruhu závodilo 29. srpna 1965. Tento ročník ovšem ještě nebyl mezinárodním. 10. září 1967 se konal první ročník tohoto motocyklového závodu. Závod patřil k prestižním motocyklovým soutěžím, na které se sjížděla mezinárodní motocyklová špička. Nejúspěšnějším jezdcem závodu byl János Drapál (Maďarsko), který vyhrál 5krát. Během závodů zemřelo celkem 6 motocyklových jezdců.
Zlatý kahanec se jel naposledy 2. září 1990, poté byl Těrlický okruh zlikvidován. Obnovení se závod dočkal 23. srpna 2008, pod názvem Havířovský zlatý kahanec.
Během soutěžních let se závod vypisoval pro různé kubatury:
Závodilo se na Těrlickém okruhu, který vedl z Těrlicka okolo přehrady do Životic, v Životicích ulicí Padlých hrdinů na Bludovický kopec, z kterého se vracel zpět do Těrlicka. Trať byla v ročnících různě opravována, její nejkratší varianta měřila 5950 metrů a nejdelší 6150 metrů. V letech 1967–1982 byl okruh levotočivý, od roku 1983 byl změněn na pravotočivý. Těrlický okruh byl nejrychlejším přírodním okruhem v ČSSR.