Země Marie Byrdové
V tomto článku budeme hovořit o Země Marie Byrdové, tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Země Marie Byrdové je v dnešním světě velmi aktuální téma a jeho důsledky pokrývají širokou škálu sektorů a oborů. Proto je důležité porozumět tomu, co je Země Marie Byrdové, jak se vyvíjel v čase a jaký má dopad na dnešní společnost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Země Marie Byrdové, od jeho historie až po praktické aplikace, abychom poskytli ucelenou vizi tohoto tématu, které se stalo základní součástí naší reality.
Země Marie Byrdové je označení pro část západní Antarktidy vymezenou západními délkami 158° a 103° 24'. Na západě tedy sahá až k Rossovu šelfovému ledovci a Rossovu moři, na východě k Ellsworthově zemi.
Oblast pojmenoval po své manželce americký polárník Richard Evelyn Byrd, který ji prozkoumával při své expedici v roce 1929. Na rozdíl od jiných částí Antarktidy nikdy nevznesl nároky na Zemi Marie Byrdové žádný stát a vzhledem k rozloze se jedná o největší nezpochybňovanou zemi nikoho (na základě antarktického smluvního systému je ovšem zemí nikoho fakticky celá Antarktida).
V Zemi Marie Byrdové se nachází Bentleyho příkop, jehož dno leží 2555 metrů pod úrovní moře a je nejhlubším nezatopeným místem na zemském povrchu – ovšem je hluboko pod ledem. A jsou zde i naopak vysoké vrcholy, například štítová sopka Mount Sidley, s výškou 4285 metrů nejvyšší sopka Antarktidy.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu země Marie Byrdové na Wikimedia Commons
