V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Zdeněk Kristen, prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na společnost a jeho význam dnes. Od starověku hraje Zdeněk Kristen klíčovou roli v životech lidských bytostí a ovlivňuje vše od kulturních po technologické aspekty. Během několika následujících řádků budeme do hloubky analyzovat všechny aspekty související s Zdeněk Kristen, odhalíme jeho záhady, demystifikujeme mylné představy a zdůrazníme jeho důležitost v současném světě. Od svých prvních zmínek v historii až po přítomnost v dnešní globalizované společnosti zanechala Zdeněk Kristen nesmazatelnou stopu v životech lidí všech věkových kategorií a kultur a stala se tématem všeobecného zájmu.
Zdeněk Kristen | |
---|---|
Narození | 1. dubna 1902 Praha ![]() |
Úmrtí | 19. července 1967 (ve věku 65 let) Praha ![]() |
Povolání | archivář, pedagog, učitel a historik |
Alma mater | Státní archivní škola Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Hugo Maria Kristen (1. dubna 1902 Praha[1] – 19. července 1967 Praha) byl český historik, archivář a pedagog.
V Praze studoval v letech 1920–1924 historii a PVH a zároveň Státní archivní školu. Poté pokračoval v dvouletém kurzu do roku 1927 studiem paleografie a archivnictví ve Vatikánu. Nejprve působil při Československém historickém ústavu v Římě, poté v letech 1933–1955 v Archivu země České a po spojení v Státním ústředním archivu v Praze. Po odchodu z Prahy se staral o archiv vysoké školy v Olomouci, kde také již od roku 1947 vyučoval PVH.
V jeho práci hrají důležitou roli edice (pokračoval v Codexu diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, vydal třetí díl Epistulae et acta nuntiorum apostolicorum apud imperatorem 1592-1628), texty z diplomatiky (Listy posélací a jejich registra v královské kanceláři české až do Bílé Hory, 1927 a Soud dvorský a jeho knihy za krále Ladislava, 1931) a texty pro pedagogické příručky.