V současnosti je Zdeněk Kožmín tématem, které upoutalo pozornost mnoha lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život, své historické relevanci nebo jejímu vlivu na různá odvětví, Zdeněk Kožmín dnes nabyl značného významu. Od svých počátků až po vývoj v průběhu času byl Zdeněk Kožmín předmětem studia, debat a úvah odborníků i fanoušků. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Zdeněk Kožmín, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a relevanci v dnešní společnosti.
prof. PhDr. Zdeněk Kožmín, CSc. | |
---|---|
Narození | 28. února 1925 Hněvice |
Úmrtí | 12. listopadu 2007 (ve věku 82 let) Brno |
Povolání | literární kritik, učitel, literární vědec, literární historik, kritik, man of letters a prozaik |
Stát | ![]() |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | literární věda a literární kritika |
Ocenění | Cena města Brna (1996) Zlatá medaile MU (2003) |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Zdeněk Kožmín (28. února 1925, Hněvice – 12. listopadu 2007, Brno) byl český vysokoškolský učitel, literární vědec a kritik.
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy (obor čeština a filozofie). V letech 1949–1953 učil na osmileté střední škole ve Starém Jičíně, 1953–1954 na osmileté střední škole v Břeclavi 1954–1956 na pedagogické škole tamtéž.
Od roku 1956 působil jako asistent katedře filologie na vyšší pedagogické škole, která se v roce 1957 transformovala do Pedagogické fakultu UJEP. Habilitoval zde v roce 1966 prací Styl současné prózy. V roce 1969 se zde stal proděkanem. V roce 1970 byl z funkce odvolán a z politických důvodů propuštěn. Po vyhoštění z univerzity, působil na gymnáziu Julia Fučíka v Zastávce až do odchodu do penze v roce 1985. Po politickém převratu 1989 se vrátil na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity, odkud v roce 1991 přešel na fakultu filosofickou, kde byl jmenován profesorem. Aktivně zde působil až do roku 2001.[1]
Aktivně publikoval od roku 1956. Především recenze, články a rozbory v časopisech Literárních noviny, Host do domu, Zlatý máj, Plamen a v dalších. Po roce 1970 nesměl publikovat. Teprve v polovině osmdesátých let přispíval do regionálních tiskovin na jižní Moravě svými recenzemi. Po roce 1989 byl opět přijat, a kromě Rovnosti a Brněnského večerníku publikoval v tematických časopisech Tvar, ROK, Kritický sborník.