Zdeněk Kaňák

V historii lidstva hrál Zdeněk Kaňák zásadní roli ve vývoji a vývoji společnosti. Od svého vzniku Zdeněk Kaňák přitahuje pozornost a představivost lidí a inspiruje všechny druhy zážitků, emocí a úvah. Ať už díky svému vlivu na populární kulturu, vlivu ve vědecké oblasti nebo významu ve světové politice, Zdeněk Kaňák zanechal nesmazatelnou stopu v historii. V tomto článku prozkoumáme roli, kterou Zdeněk Kaňák sehrál v průběhu času a jak formoval běh lidstva v různých aspektech.

Zdeněk Kaňák
Základní informace
Narození4. října 1910
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. října 1991 (ve věku 81 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Žánryklasická hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, sbormistr a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zdeněk Kaňák (4. října 1910 Brno[1] – 4. října 1991 Brno) byl český dirigent, sbormistr a pedagog.

Život

Pocházel z učitelské rodiny. Vystudoval reálné gymnázium v Kroměříži a přírodovědeckou fakultu v Brně. Základní hudební vzdělání získal ve škole Moravana v Kroměříži. Vedle studia přírodních věd navštěvoval také přednášky z hudební vědy na brněnské filozofické fakultě. Studoval skladbu u Václava Kaprála, zpěv u Bohumila Soběského a řízení sboru u Viléma Steinmana.

Nejprve vyučoval matematiku a chemii na gymnáziích a průmyslových školách, později v Třebíči a v Brně hudební výchovu a hudební pedagogiku.[2] V roce 1950 se stal lektorem metodiky hudební výchovy a konsultantem dálkového studia na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Od roku 1957 byl vedoucím kabinetů hudební výchovy a chemie při Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů v Brně.

Ve všech svých působištích se zabýval organizací hudebního života a řídil místní pěvecké sbory. (Pěvecký sbor hudebně-taneční školy při brněnské konzervatoři, vedoucí pěveckého souboru OpUs v Brně, vedoucí sboru Sokola Brno I. aj.) Vyučoval rovněž na brněnské konzervatoři a sbíral lidové písně na Třebíčsku.

Dílo

Orchestrální skladny

  • Houslový koncert B-dur (1926)
  • Tři české tance (1952)
  • Tři moravské tance (1953)

Komorní skladby

  • 8 smyčcových kvartetů
  • Dechový kvintet (1933)
  • Fantasie pro housle, violoncello a varhany (1942)
  • 3 klavírní sonáty
  • Variace pro klavír (1943)
  • Preludia (varhany, 1933–1955)

Sbory

Ženské
  • Žák, Parašutistky, Ze školy (1953)
  • Učitel (k narozeninám B. Steinmanna, 1955)
  • Dvojzpěvy z Moravy (1954 a 1957)
Mužské

Kantáty

  • Nezapomeneme (1951)
  • Boháč a smrt (1955)

Pedagogická díla

  • Hudební výchova pro 8. ročník: pokusná učebnice
  • Hudební výchova pro 9. ročník škol základního vzdělání
  • Hudební výchova pro 2. ročník pedagogických škol

Kromě toho je autorem řady instruktivních skladeb, scénické hudby k činohrám a dětským hrám, hudby ke cvičením a budovatelských písní poplatných své době.

Z lidových písní, které sbíral na Třebíčsku byly tiskem vydány Třebíčské koledy (Fr. Vítek, Třebíč, 1943).

Reference

  1. ↑ Matrika 17375, sn. 232 . MZA . Dostupné online. 
  2. ↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 17. 

Literatura

Externí odkazy