V tomto článku se budeme věnovat tématu Zbyny, který vzbudil v dnešní společnosti velký zájem díky své relevanci a dopadu v různých oblastech. Zbyny je téma, které vyvolalo kontroverze a debaty a také vzbudilo zájem odborníků a specialistů v oboru. V tomto směru budeme zkoumat různé aspekty související s Zbyny, zkoumat jeho původ, vývoj, důsledky a možná řešení. Není pochyb o tom, že Zbyny představuje v současném kontextu velmi důležité téma, proto je nezbytné prohloubit jeho pochopení a analýzu.
Zbyny | |
---|---|
![]() Začátek obce Zbyny | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Doksy |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°33′15″ s. š., 14°36′59″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 145 (2021)[1] |
Katastrální území | Zbyny (3,04 km²) |
Nadmořská výška | 300 m n. m. |
PSČ | 472 01 |
Počet domů | 51 (2011)[2] |
![]() ![]() Zbyny | |
Další údaje | |
Kód části obce | 191973 |
Kód k. ú. | 791971 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zbyny (německy Binai) jsou malá vesnice a část města Doksy v okrese Česká Lípa. Nachází se při severovýchodním úpatí Zbynského vrchu (390 m), asi tři kilometry jihozápadně od Doks. Severní okraj vsi protíná silnice II/270, spojující města Doksy a Dubá. Zbyny jsou také název katastrálního území o rozloze 3,04 km².[3]
Název vesnice je odvozen ze jména Zbyny nebo Zbyně ve významu ves lidí Zbynových. V písemných pramenech se název objevuje ve tvarech: Zbyni (1292), Zbynie (1454), „we Zbinnem“ (1553), „dílem vsi Zbiny (Zbiné)“ (1622), Binaý (1654), Binay (1720, 1834), Zbiny nebo Binay (1848) a úředně Zbyny a Binay (1854).[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1292.[4] V letech 1938 až 1945 byla v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu.[5] Do roku 1980 byly Zbyny samostatnou obcí, od 1. července 1980 jsou částí města Doksy.[6]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 210 obyvatel (z toho 103 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci a 207 Němců. Kromě dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 234 obyvatel: tři Čechoslováky, 230 Němců a jednoho cizince. Jeden člověk byl členem evangelických církví, jeden patřil k nezjišťovaným církvím a ostatní byli římskými katolíky.[8]