Zbyněk Žába
V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zbyněk Žába, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Zbyněk Žába zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Zbyněk Žába relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Zbyněk Žába s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.
| Zbyněk Žába | |
|---|---|
| Narození | 19. června 1917 Doubravice |
| Úmrtí | 15. srpna 1971 (ve věku 54 let) Praha |
| Povolání | archeolog, egyptolog a učitel |
| Témata | egyptologie |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zbyněk Žába (19. června 1917 Doubravice u Dvora Králové nad Labem[1] – 15. srpna 1971 Praha) byl český egyptolog.
Život
Narodil se v rodině prozatímního správce školy Františka Žáby a jeho manželky Anny, rozené Šmídové.[1] Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a poté Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor klasická filologie. Kvůli uzavření českých vysokých škol v roce 1939 dokončil svá studia až v roce 1949. Po druhé světové válce se věnoval egyptologii. Stal se docentem (1954) a profesorem (1959) egyptologie. Od roku 1960 byl ředitelem Českého egyptologického ústavu v Praze. [2]
Životu a dílu Zbyňka Žáby bylo věnováno speciální 18. číslo časopisu Pražské egyptologické studie, vydáno k stému výročí jeho narození. Všechny studie čísla jsou dostupné online.
Dílo
Byl žákem a také nástupcem Františka Lexy (s dalšími promluvil nad jeho rakví[3]). Významným způsobem se podílel na založení Československého egyptologického ústavu a na jeho prvních výzkumech v Núbii v rámci záchranné akce UNESCO před zprovozněním Asuánské přehrady. Vedl výzkum v Ptahšepsesově mastabě v Abúsíru. Za významné je dodnes považováno jeho francouzské vydání Ptahhotepova naučení a anglické vydání skalních nápisů z Núbie.
Knižní vydání (vlastní a překlady)
- L’orientation astronomique dans l’ancienne Égypte, et la précession de l’axe du monde (Prague, L’Académie tchécoslovaque des sciences, 1953)
- Les maximes de Ptahhotep (Překlad a komentář Zbyněk Žába; Prague, L’Académie Tchécoslovaque des sciences, 1956)
- Tesáno do kamene, psáno na papyrus (Praha, Svoboda, 1968)
- Papyrus vezíra Ptahhotepa (přeložil Zbyněk Žába, ilustroval Josef Liesler; Praha, Lyra Pragensis, 1971)
- The Rock Inscriptions of Lower Nubia (Prague, Charles University, 1974)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Město Dvůr Králove: Prof. dr. Zbyněk Žába
- ↑ Starověký Egypt: Zbyněk Žába
- ↑ Pohřeb akademika Františka Lexy. Rudé právo. 19. 2. 1960, s. 2. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zbyněk Žába
- Zbyněk Žába: S katamaránem po vodách Nilu. Rudé právo. 21. 1. 1961, s. 4. Dostupné online.
- Pražské egyptologické studie 18 (2017), vydány k stému výročí narození Zbyňka Žáby
