Zavináč (jídlo)
V dnešní době je Zavináč (jídlo) téma, které se stalo aktuálním v dnešní společnosti. Postupem času se Zavináč (jídlo) stal bodem konverzace a debat v různých oblastech, ať už v politice, vědě, zábavě nebo každodenním životě. Názory na tuto záležitost jsou různé a pozice týkající se Zavináč (jídlo) jsou stejně různorodé. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Zavináč (jídlo) a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost. Od svých počátků až po dnešní vliv je Zavináč (jídlo) tématem, které nepřestává vyvolávat zájem a zve nás k zamyšlení nad jeho významem v našem každodenním životě.
| Zavináč | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Místo původu | Německo |
| Složení | |
| sleď obecný | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zavináč je zavinutý řez ze sledě a zeleniny, naložený v kyselém nálevu.
Historie
Jídlo pochází ze Severní Evropy, do Českých zemí se dostalo z Německa, kde bylo pod názvem Rollmops obzvláště oblíbené v 19. století.
V češtině se výraz zavináč spolu s německým Rollmops běžně používal již v 19. století. Tradičně se do českých zemí dovážejí ryby, finální výrobek vzniká v tuzemsku.[1]
Význam a použití
Společně s utopencem a nakládaným hermelínem patří k nejzákladnějším položkám české studené kuchyně, tedy jídel podávaných často i v těch hospodách, kde se teplá jídla nevaří, případně i v době, kdy se hotová jídla ani minutky nepodávají. Jako chuťovka k pivu či vínu se však zavináč podává i v restauracích s plným sortimentem.
Zavináče se prodávají i v prodejnách potravin či polotovarů, tedy i mimo stravovací zařízení. Zpravidla se jedná o maso ze sledě.
Výroba a složení
Surový sleď se při přípravě očistí a nakrájí na plátky (filé). Následně se naloží asi na 24 hodin do solného roztoku.[2] Jinou variantou je plátky nasolit a nechat 3–4 dny uležet v dóze.[3] Po proprání na další asi dva až čtyři dny do roztoku octu (tato fáze je podle některých zdrojů ideální pro odstranění hlavy, ploutví a páteře).[2][3]
Po dalším proprání se maso i s kůží nakrájí na pruhy, na něž se vloží zelenina (kysané zelí, cibule, okurka, předem uvařená kořenová zelenina atd.). Obložené pásy masa se zavinou a zajistí se tak, že se propíchne párátkem. Často se užívají dvě párátka propíchnutá křížem.[2] Zavinuté se uloží na dobu nejméně 3 dnů do octového nálevu obsahujícího vodu, ocet, sůl, cukr, případně sladidlo a koření (například bobkový list, nové koření, pepř).[2] Podle některých receptů se zavináče vůbec předem nezavinují, ale ingredience se rovnou po vrstvách vkládají do sklenice.[3]
Následně se uležený zavináč podle některých receptů ještě několik minut povaří a po vychladnutí zalije, může se zalít například olivovým olejem.[2]
Přenesení názvu
Název tohoto jídla se v češtině podle jeho tvaru vžil i jako označení pro znak @, který se používá zejména v e-mailových adresách.
Odkazy
Reference
- ↑ Neznámý pražský průmysl. Český svět. 1910-11-04, s. 214. Dostupné online. (cz)
- ↑ a b c d e Rybí zavináče Archivováno 21. 11. 2007 na Wayback Machine., recepty na stránkách Pila-Sádky Podobora
- ↑ a b c Zavináče Archivováno 28. 10. 2007 na Wayback Machine. (varime.euweb.cz)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu zavináč na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo zavináč ve Wikislovníku- Zavináče Archivováno 28. 10. 2007 na Wayback Machine.
