V dnešním světě má Zajsanské jezero velký význam v různých aspektech každodenního života. Ať už v pracovní, sociální, kulturní nebo technologické oblasti, Zajsanské jezero se stal tématem zájmu mnoha lidí. Jeho dopad byl tak významný, že ve společnosti vyvolal četné debaty a protichůdné názory. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Zajsanské jezero a analyzujeme jeho vliv v různých kontextech. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se budeme snažit lépe porozumět důležitosti a důsledkům Zajsanské jezero v současném světě.
Zajsanské jezero | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() |
Oblasti | Východokazachstánská oblast |
Zeměpisné souřadnice | 48° s. š., 84° v. d. |
Rozměry | |
Rozloha | 1800 km² |
Délka | 111 km |
Šířka | 30 km |
Objem | 53 km³ |
Max. hloubka | 10 m |
Ostatní | |
Přítok vody | Černý Irtyš |
Odtok vody | Irtyš |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zajsanské jezero nebo Zajsan (kazašsky Зайсан көлі, rusky Зайсан) je jezero ve Východokazachstánské oblasti v Kazachstánu. Nachází se v mezihorské kotlině mezi výběžky hřbetů jižního Altaje, Tarbagataje a Sauru. Před postavením Buchtarminské hydroelektrárny na Irtyši byla rozloha jezera 1800 km², délka 111 km a šířka přibližně 30 km. Průměrná hloubka byla 4 až 6 m a maximální 10 m.
Zajsan je pravděpodobně nejstarší jezero na světě, pravděpodobně vzniklo asi před 70 miliony roky.[1]
Po postavení přehradní hráze na odtoku stoupla hladina o 7 m a jezero se rozprostřelo až do vzdálenosti 100 km po Černém Irtyši. Plocha jezera tvoří velkou část vodní hladiny Buchtarminské přehrady, která má rozlohu 5500 km².
Jezero je průtočné, ústí do něj Černý Irtyš a odtéká Irtyš.
Druhová skladba ryb se podobá fauně Irtyše a Obu, žijí zde candáti, štiky, mníci, okouni, jeleci i líni.