V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Zátoň (Lenora) (sem vložte název článku), prozkoumáme jeho různé aspekty, objevíme jeho původ, odhalíme jeho významy a analyzujeme jeho význam v dnešní společnosti. Od jeho prvních výskytů až po jeho vývoj v průběhu času se ponoříme do každého relevantního aspektu, který jej obklopuje. Od jeho dopadu na populární kulturu až po jeho vliv na akademickou obec, podíváme se na Zátoň (Lenora) úplně a pokusíme se pochopit jeho důležitost a hodnotu ve světě, ve kterém žijeme. Připojte se k nám na této cestě objevování a reflexe, při které prozkoumáme mnoho dimenzí Zátoň (Lenora) a odhalíme její tajemství. Nenechte si to ujít!
Zátoň | |
---|---|
![]() Náves | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Lenora |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°56′43″ s. š., 13°47′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 71 (2021)[1] |
Katastrální území | Lenora (10,53 km²) |
Nadmořská výška | 820 m n. m. |
PSČ | 384 44 |
Počet domů | 38 (2021)[2] |
![]() ![]() Zátoň | |
Další údaje | |
Kód části obce | 79987 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zátoň (dříve Šatava či Zatuňka, německy Schattawa) je vesnice, část obce Lenora v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Lenory. Je zde evidováno 59 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 98 obyvatel.[4]
Zátoň leží v katastrálním území Lenora o výměře 10,53 km².[5]
První písemná zmínka o Zátoni pochází z roku 1359,[6] kdy byla majetkem pánů z Husi. Roku 1404 zde postavil Zikmund Huler kostelík Panny Marie s poustevnou. Byly s ním ztotožňovány základy budovy, které byly objeveny v roce 1858 nad pilou pod Kaplicí (německy Kapellenhäuser). Od roku 1581 zde byl poplužní dvorec, v roce 1750 lovecký zámeček. Za zátoňským dvorem našli roku 1726 dělníci při zpracovávání polomu několik mincí z doby třicetileté války. Jsou zde typická šumavská stavení. Zdejší myslivna hostívala při podzimních honech knížepána. Malíř Alfred Kubin zde vytvořil cyklus grafik.
V roce 1930 zde žilo 445 obyvatel.
V roce 1869 je vesnice uváděna pod názvem Šatava, v letech 1880–1890 pod názvem Zatuňka, v letech 1900–1910 opět pod názvem Šatava, od roku 1921 pod názvem Zátoň.[7]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 510 | 486 | 484 | 495 | 417 | 403 | 445 | 188 | 170 | 114 | 97 | 89 | 80 | 98 | 71 |
Počet domů | 51 | 52 | 52 | 56 | 57 | 57 | 68 | 63 | 63 | 28 | 21 | 24 | 32 | 35 | 38 |
Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Zátoň byla osadou obce Vltavice v okrese Prachatice. V letech 1880–1949 byla osadou obce Horní Vltavice v okrese Prachatice. Od roku 1950 je částí obce Lenora v okrese Prachatice.[7]
Zátoň je východisko na Boubín. Mezi Zátoní a Pravětínem vede třináct kilometrů dlouhá naučná stezka, zaměřená na šetrné hospodaření v lesích. Třicet tabulí podává informace o přirozené obnově lesa, prořezávkách, lesních škůdcích i ochraně proti nim. Stezka končí dva kilometry od železniční zastávky Zátoň. Asi 2½ kilometru východně od vesnice se rozkládá přírodní rezervace Zátoňská hora.
Severozápadně od Zátoně (1 km) je částečně zaniklá osada Korýtka (německy Grindelhauser).[10]
Zátoň leží na železniční trati Strakonice–Volary, na které jsou železniční zastávky Zátoň (poblíž samoty Korýtka) a Zátoň-Boubín. Z železniční zastávky Zátoň-Boubín vede cesta na Idinu Pilu (1,3 km), která je výchozím místem k Boubínskému pralesu.