Zátoň (Lenora)
V tomto článku se ponoříme do vzrušujícího světa Zátoň (Lenora) (sem vložte název článku), prozkoumáme jeho různé aspekty, objevíme jeho původ, odhalíme jeho významy a analyzujeme jeho význam v dnešní společnosti. Od jeho prvních výskytů až po jeho vývoj v průběhu času se ponoříme do každého relevantního aspektu, který jej obklopuje. Od jeho dopadu na populární kulturu až po jeho vliv na akademickou obec, podíváme se na Zátoň (Lenora) úplně a pokusíme se pochopit jeho důležitost a hodnotu ve světě, ve kterém žijeme. Připojte se k nám na této cestě objevování a reflexe, při které prozkoumáme mnoho dimenzí Zátoň (Lenora) a odhalíme její tajemství. Nenechte si to ujít!
| Zátoň | |
|---|---|
,_n%C3%A1ves_II.jpg) Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Lenora |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′43″ s. š., 13°47′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 71 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lenora (10,53 km²) |
| Nadmořská výška | 820 m n. m. |
| PSČ | 384 44 |
| Počet domů | 38 (2021)[2] |
  Zátoň | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 79987 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zátoň (dříve Šatava či Zatuňka, německy Schattawa) je vesnice, část obce Lenora v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Lenory. Je zde evidováno 59 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 98 obyvatel.[4]
Zátoň leží v katastrálním území Lenora o výměře 10,53 km².[5]
Historie
První písemná zmínka o Zátoni pochází z roku 1359,[6] kdy byla majetkem pánů z Husi. Roku 1404 zde postavil Zikmund Huler kostelík Panny Marie s poustevnou. Byly s ním ztotožňovány základy budovy, které byly objeveny v roce 1858 nad pilou pod Kaplicí (německy Kapellenhäuser). Od roku 1581 zde byl poplužní dvorec, v roce 1750 lovecký zámeček. Za zátoňským dvorem našli roku 1726 dělníci při zpracovávání polomu několik mincí z doby třicetileté války. Jsou zde typická šumavská stavení. Zdejší myslivna hostívala při podzimních honech knížepána. Malíř Alfred Kubin zde vytvořil cyklus grafik.
V roce 1930 zde žilo 445 obyvatel.
V roce 1869 je vesnice uváděna pod názvem Šatava, v letech 1880–1890 pod názvem Zatuňka, v letech 1900–1910 opět pod názvem Šatava, od roku 1921 pod názvem Zátoň.[7]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 510 | 486 | 484 | 495 | 417 | 403 | 445 | 188 | 170 | 114 | 97 | 89 | 80 | 98 | 71 |
| Počet domů | 51 | 52 | 52 | 56 | 57 | 57 | 68 | 63 | 63 | 28 | 21 | 24 | 32 | 35 | 38 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1879 Zátoň byla osadou obce Vltavice v okrese Prachatice. V letech 1880–1949 byla osadou obce Horní Vltavice v okrese Prachatice. Od roku 1950 je částí obce Lenora v okrese Prachatice.[7]
Okolí
Zátoň je východisko na Boubín. Mezi Zátoní a Pravětínem vede třináct kilometrů dlouhá naučná stezka, zaměřená na šetrné hospodaření v lesích. Třicet tabulí podává informace o přirozené obnově lesa, prořezávkách, lesních škůdcích i ochraně proti nim. Stezka končí dva kilometry od železniční zastávky Zátoň. Asi 2½ kilometru východně od vesnice se rozkládá přírodní rezervace Zátoňská hora.
Severozápadně od Zátoně (1 km) je částečně zaniklá osada Korýtka (německy Grindelhauser).[10]
Doprava
Zátoň leží na železniční trati Strakonice–Volary, na které jsou železniční zastávky Zátoň (poblíž samoty Korýtka) a Zátoň-Boubín. Z železniční zastávky Zátoň-Boubín vede cesta na Idinu Pilu (1,3 km), která je výchozím místem k Boubínskému pralesu.
Galerie
-
Novější dřevěné domy -
Dětské hřiště -
Bývalá lesovna, dnes sídlo Lesů České republiky
,_domy.jpg)
,_d%C4%9Btsk%C3%A9_h%C5%99i%C5%A1t%C4%9B.jpg)
,_d%C5%AFm.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 198.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 236.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 660.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ BERAN, Ing Pavel. Zaniklé obce po roce 1945: Korýtka. www.zanikleobce.cz . 2006-27-02 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zátoň na Wikimedia Commons - Zátoň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
