Záhvozdí

V současné době se Záhvozdí stalo tématem velkého významu a zájmu pro různé oblasti společnosti. Od akademické sféry po obchod, Záhvozdí upoutal pozornost mnoha lidí díky svému dnešnímu dopadu a relevanci. Technologický a společenský pokrok přispěl k růstu a významu Záhvozdí v současném životě, což vyvolalo nekonečné debaty, diskuse a analýzy na toto téma. To je důvod, proč se tento článek bude podrobně a kriticky zabývat významem Záhvozdí dnes, stejně jako jeho vlivem na různé aspekty moderního života.

Záhvozdí
Statek
Statek
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŽelnava
OkresPrachatice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice48°49′59″ s. š., 13°57′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel16 (2021)[1]
Katastrální územíŽelnava (10,34 km²)
Nadmořská výška747 m n. m.
PSČ384 51
Počet domů10 (2021)[2]
Záhvozdí
Záhvozdí
Další údaje
Kód části obce196380
Zaniklé obce.cz3451
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: historické území Záhvozd, Lužické Šestiměstí, Žitavsko.

Záhvozdí (německy Hintring) je malá vesnice, část obce Želnava v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Nachází se asi 2,5 kilometru severně od Želnavy. Prochází zde silnice I/39. Je zde evidováno 9 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo deset obyvatel.[4]

Záhvozdí leží v katastrálním území Želnava o výměře 10,34 km².[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1393.[6] V roce 1843 bylo Záhvozdí uváděno pod názvem Hintering. Stálo zde 23 domů a žilo 241 obyvatel.[7][8] V roce 1921 měla tato obec 127 domů a 1199 obyvatel, z toho 1190 obyvatel německé národnosti.[9] V letech 1938 až 1945 bylo Záhvozdí (tehdy pod názvem Hintring) v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněno k nacistickému Německu.[10]

V roce 1949 byl Hintring přejmenován na Záhvozdí.[11]

Záhvozdí bylo výchozím místem pro výstup na Knížecí stolec. Od 1. května 2024 je turistická stezka zrušena.[12]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[13][14]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 269 292 254 221 239 290 240 49 45 35 12 19 19 10 16
Počet domů 25 28 27 27 30 30 31 27 27 7 3 4 11 11 10

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1949 Záhvozdí bylo samostatnou obcí v okrese Český Krumlov (v letech 1850–1910 Krumlov). [pozn. 1][pozn. 2] V letech 1950–1952 bylo osadou obce Bělá v okrese Prachatice. V letech 1953–1980 bylo částí obce Želnava v okrese Prachatice. Od 1. července 1980 do 30. dubna 1991 byla částí obce Nová Pec v okrese Prachatice. Od 1. května 1991 je opět částí obce Želnava v okrese Prachatice. V letech 1850–1879 k obci patřil Chlum, v letech 1850–1949 Slunečná a v letech 1850–1952 také Pěkná.[15]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Ve 3. čtvrtletí 19. století byl osadou obce Hintring též Chlum, Jodlovy Chalupy, Nové Chalupy a Schwarzwald.
  2. ↑ Do konce 2. světové války byl osadou obce Záhvozdí též Uhlíkov.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 203. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-26. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 242. 
  7. ↑ PALACKÝ, František. Popis Králowstwí Českého čili Podrabné poznamenání wšech dosawadních krajuw, panstwí, ... s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. 1843: w jazyku českém i německém. : Kalve 624 s. Dostupné online. Google-Books-ID: aroAAAAAcAAJ. 
  8. ↑ SOMMER, Johann Gottfried. Das Königreich Böhmen: Bd. Budweiser Kreis. 1841. : J. G. Calve 350 s. Dostupné online. (německy) Google-Books-ID: 5Ao5AQAAMAAJ. 
  9. ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: , 1930. Dostupné online. S. 356. 
  10. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha. 1938. : Dostupné online. 
  11. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. In: Sbírka zákonů. 1950. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  12. ↑ Zrušení pěší turistické trasy ve vojenském újezdu Boletice: INFORMACE KE VSTUPU: Vojenský újezd Boletice. www.vojujezd-boletice.cz . . Dostupné online. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  14. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 655, 185, 519, 418. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Želnava
Části obce