Władysław Rubin

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Władysław Rubin a vše, co toto téma nabízí. Od jeho dopadu na společnost až po jeho relevanci dnes je Władysław Rubin tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme různé aspekty související s Władysław Rubin a poskytneme našim čtenářům kompletní a obohacující vizi. Ať už díky svému vlivu na historii, jeho důležitosti v populární kultuře nebo jeho významu v každodenním životě, Władysław Rubin se stal nevyhnutelným tématem diskuse a v tomto článku se ponoříme do jeho složitosti a významu.

Władysław Rubin
Narození20. září 1917
Polsko
Úmrtí28. listopadu 1990 (ve věku 73 let)
Vatikán
Příčina úmrtíAlzheimerova choroba
Alma materPapežská univerzita Gregoriana
Lvovská univerzita
Univerzita Saint-Joseph
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
OceněníŘád bílé orlice
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcepomocný biskup (od 1964)
titulární biskup (od 1964)
kardinál (od 1979)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław kardinál Rubin (20. září 191728. listopadu 1990 Řím) byl polský římskokatolický kněz, vysoký úředník římské kurie a kardinál.

Biografie

Po maturitě v Tarnopolu vstoupil do semináře ve Lvově, později přerušil studium v semináři a studoval medicímu. Po vypuknutí druhé světové války a obsazení východní části Polska Rudou armádou se snažil uprchnout do Rumunska, byl však sovětskou policií zadržen a uvězněn v gulagu. Po zformování polské armády v SSSR vstoupil do jejich řad. Po opouštění SSSR odcestoval do Bejrútu, kde studoval teologii a po skončení druhé světové války byl 30. června 1946 vysvěcen. Působil nadále v Libanonu, věnoval se pastoraci polských emigrantů. V roce 1949 začal studovat na papežské univerzitě Gregoriana právo, v letech 1959 až 1964 byl rektorem Polské koleje v Římě.

V roce 1964 ho papež Pavel VI. jmenoval pomocným biskupem arcidiecéze hnězdenské, biskupské svěcení přijal 29. listopadu téhož roku. Stal se delegátem polského primase Stefana Wyszyńského pro polské emigranty a exulanty. Tuto funkci zastával až do roku 1980. Při konzistoři 30. června 1979 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem. V letech 1980 až 1985 vykonával funkci prefekta Kongregace pro východní církve.

Odkazy

Související články

Externí odkazy