Wilsonův jev
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Wilsonův jev, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a zájmů. Od jeho vlivu na společnost až po jeho význam v historii, Wilsonův jev zanechal nesmazatelnou stopu v populární kultuře. Během několika následujících řádků prozkoumáme do hloubky všechny aspekty Wilsonův jev, od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj. Bez ohledu na to, zda vás toto téma zajímá, nebo se o něm prostě chcete dozvědět více, tento článek vám poskytne úplný a obohacující pohled na Wilsonův jev.
Wilsonův jev je jev pozorovaný ve slunečních skvrnách na okraji slunečního disku. Je pojmenován po skotském astronomovi Alexandru Wilsonovi, který ho poprvé popsal v roce 1769. Princip spočívá v tom, že zdánlivá šířka penumbry ve sluneční skvrně na straně vzdálenější od okraje slunečního disku je menší než na straně bližší k jeho okraji, přičemž poměr těchto šířek se zmenšuje s přibližováním se k okraji slunečního disku. Wilsonův efekt lze vysvětlit tím, že úroveň umbry leží přibližně o 700 km níže než úroveň okolní fotosféry. Zdánlivým důsledkem Wilsonova efektu je nesymetrická poloha umbry v penumbře v blízkosti okraje slunečního disku.
