V dnešním článku budeme hovořit o Wilhelm von Flattich, což je dnes vzrušující a relevantní téma. Wilhelm von Flattich je téma, které vyvolalo velký zájem a diskuse v různých oblastech, od politiky po vědu, včetně světa zábavy a kultury. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní životy lidí, Wilhelm von Flattich je i nadále relevantním tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Wilhelm von Flattich, analyzujeme jeho důležitost a dopad dnes a pokusíme se osvětlit téma, které se týká nás všech.
Ing. arch. Wilhelm von Flattich | |
---|---|
![]() Památník u nádraží v Toblachu | |
Narození | 2. října 1826 Stuttgart ![]() |
Úmrtí | 24. února 1900 (ve věku 73 let) Vídeň ![]() |
Místo pohřbení | Malostranský hřbitov |
Povolání | architekt |
Ocenění | Řád svatého Michala Řád Fridrichův |
Choť | Marie von Flattich |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wilhelm von Flattich (od roku 1878 Rytíř Wilhelm von Flattich, 2. října 1826 Stuttgart – 24. února 1900 Vídeň) byl německo-rakouský architekt, v letech 1857–1878 hlavní stavební inženýr Rakouské společnosti státní dráhy (StEG).
V roce 1847 absolvoval Polytechnický ústav ve Stuttgartu, v letech 1855–1857 pracoval u wittenberské drážní společnosti. Roku 1857 byl přijat na pozici stavebního inženýra k StEG.
Jím navržené normálie, tedy typizované stavební projekty stanic a dalších drážních budov, byly v 50., 60. a 70. letech 19. století realizovány na různých železničních projektech společnosti po celé rakouské říši. Flattichovy stavby lze nalézt například na tratích z Chocně do Broumova (Choceňsko-broumovská dráha, ze Zastávky u Brna do Hevlína a dále do Rakouska, z Znojma do Hrušovan nad Jevišovkou (část trati 246) nebo stanice na trati z Innsbrucku k hranicím s Itálií.
V roce 1869–1873 byl realizován jeho návrh budovy vídeňského Jižního nádraží (Wien Südbahnhof), ve stejném roce byl postaven projekt nádraží Praha-Bubny a přilehlých rozsáhlých železničních dílen. Pracoval také na projektech velkých nádraží v Grazu, Kufsteinu a Terstu. Typizované stanice podle Flattichových plánů lze počítat na desítky. Za jeho pracovní činnost mu byl roku 1878 udělen rytířský titul.
Zemřel ve věku 75 let a je pohřben společně se svou manželkou Marií na hřbitově ve vídeňském Döblingu.