V dnešním světě se Wenzel Lehnert stal tématem neustálého zájmu a debat. Kolem Wenzel Lehnert existuje mnoho aspektů, díky kterým je relevantní pro různé oblasti společnosti. Od dopadu na ekonomiku, politiku a kulturu až po vliv na každodenní život lidí se Wenzel Lehnert jeví jako téma velkého významu. V tomto článku prozkoumáme mnoho aspektů Wenzel Lehnert a analyzujeme jeho význam v různých kontextech. Od jeho vzniku až po jeho současný dopad se budeme snažit lépe porozumět Wenzel Lehnert a jeho místu v dnešním světě.
Wenzel Lehnert | |
---|---|
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1911 – 1913 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Německá radikální strana DNP |
Narození | 18. dubna 1871 Cinvald ![]() |
Úmrtí | 10. března 1951 (ve věku 79 let) |
Alma mater | Lékařská fakulta Německé univerzity v Praze |
Profese | lékař a politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Wenzel Lehnert (18. dubna 1871 Cinvald[1][2] – 10. března 1951) byl československý politik německé národnosti a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu.
V doplňovacích volbách roku 1911 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Liberec, Jablonec, Tanvald poté, co na mandát rezignoval Franz Besemüller. Uvádí se tehdy jako kandidát Německé radikální strany. Ve volební kampani kritizoval údajný nepoměr mezi daňovou zátěží mezi Němci a Čechy v Čechách, odmítal příliv českých dělníků do většinově etnicky německých regionů a podporoval utvoření smaostatné korunní země Německé Čechy.[3] Na sněmu zasedal do roku 1913.[4]
Podle údajů k roku 1925 byl profesí lékařem v Horním Růžodole.[5]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění. Obhájil ho v parlamentních volbách v roce 1925.[6]