Téma Walter Burley Griffin bylo v celé historii nevyčerpatelným zdrojem debat a zájmu. Od svého vzniku Walter Burley Griffin zachytil kolektivní představivost a vzbudil zvědavost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad na společnost a jeho význam v různých oblastech, jako je kultura, politika, věda nebo technologie, z něj činí téma všeobecného zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Walter Burley Griffin, od jeho původu až po jeho vliv v dnešním světě, analyzujeme jeho důsledky a jeho vývoj v čase.
Walter Burley Griffin | |
---|---|
![]() | |
Narození | 24. listopadu 1876 Maywood |
Úmrtí | 11. února 1937 (ve věku 60 let) Lakhnaú |
Příčina úmrtí | peritonitida |
Místo pohřbení | Lucknow Cantonment Military Cemetery |
Alma mater | Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign (do 1899) Oak Park and River Forest High School |
Povolání | architekt, zahradní architekt a urbanista |
Choť | Marion Mahony Griffin[1] |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Walter Burley Griffin (24. listopadu 1876, Maywood – 11. února 1937, Lakhnaú) byl americký architekt. Proslavil se zejména návrhem Canberry, od základů stavěného nového hlavního města Austrálie.[2] Revoluční byla především koncepce parkování ve městě a užití železobetonu. Je řazen k tzv. prérijní architektuře. Jeho manželka Marion Mahony Griffinová byla rovněž významnou architektkou a Griffin s ní na většině návrhů spolupracoval, včetně projektu Canberry. Poznali se ve studiu Franka Lloyda Wrighta v Oak Park, kde oba na začátku 20. století pracovali. Spolu navrhli přes 350 děl. Často šlo o krajinářská díla. Architekturu vystudoval na University of Illinois. On i jeho žena byli vyznavači antroposofie, kvůli níž také odcestovali do Indie, kde však Griffin brzy zemřel na zánět pobřišnice.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Walter Burley Griffin na anglické Wikipedii.