Ve světě Větevníci byl vždy velký zájem a nekonečná zvědavost. Od nepaměti Větevníci vzbuzuje pozornost lidstva, ať už díky své záhadnosti, své důležitosti, svému dopadu nebo své transcendenci. Bez ohledu na čas, místo nebo kulturu hraje Větevníci zásadní roli v životech lidí, ovlivňuje zvyky, přesvědčení, rozhodnutí a činy. V tomto článku hluboce prozkoumáme fascinující svět Větevníci, analyzujeme jeho důležitost, důsledky a vliv na společnost. Prostřednictvím hluboké analýzy objevíme rozmanité aspekty Větevníci, odhalíme záhady, demystifikujeme koncepty a budeme sdílet nové perspektivy, které nám pomohou lépe porozumět tomuto vzrušujícímu tématu.
![]() | |
---|---|
![]() Útesovník mozkovitý | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Oddělení | dvojlistí (Diblastica) |
Kmen | žahavci (Cnidaria) |
Třída | korálnatci (Anthozoa) |
Podtřída | šestičetní (Hexacorallia) |
Řád | Scleractinia Bourne, 1900 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Větevníci (Scleractinia) je řád korálnatců vyznačujících se tím, že počet jejich ramen je dělitelný šesti. Poprvé jsou doloženi v období triasu.[1] Větevníky postihla velká vlna vymírání již na konci období triasu před 201 miliony let.[2]
Žijí převážně v mělkých teplých mořích. Patří mezi ně také samotářské druhy (např. turbinatka nebo houbovník), většinou však vytvářejí kolonie, které mohou mít až sto tisíc jedinců. Jejich pevné schránky obsahují uhličitan vápenatý a jsou základním stavebním materiálem korálových útesů. Mohou se rozmnožovat pohlavně i nepohlavně (pučením). Živí se planktonem. Častá je symbióza se zooxanthelami.
Známými zástupci jsou útesovník dutý nebo útesovník mozkovitý. Větevník dlanitý z oblasti Karibského moře mizí, protože nesnáší rostoucí kyselost mořské vody.[3] Ohrožuje ho také tzv. nemoc bílých pruhů způsobená bakterií Serratia marcescens, která se do moře dostává s odpadní vodou.[4]
Mezi větevníky patří asi 1500 druhů.