Vysokorychlostní trať Praha–Brno

Tento článek pojednává o navržené či plánované budoucí stavbě.

Měl by obsahovat pouze ověřitelná fakta o publikovaných záměrech, plánech nebo přípravě, případně o vývoji, proměně, projednávání nebo kritice takových záměrů a plánů.

---

Při úpravách článku, prosíme, dbejte pečlivě na omezení vlastního výzkumu.

Vysokorychlostní trať Praha–Brno je plánovaná vysokorychlostní trať, která má být součástí trasy RS1 Praha–Brno–Ostrava. Tato stavba je zařazená do programu TEN-T v rámci koridorů Orient/East Med a Rýnsko-dunajského.^[1]

Studie proveditelnosti na trať byla dokončena v roce 2020. Centrální komise MDČR zvolila variantu s provozní rychlostí 320 km/h trasovanou severně přes Poříčany a Havlíčkův Brod.

Trasa vysokorychlostní trati se projektuje v úsecích VRT Praha, VRT Polabí, VRT Střední Čechy, VRT Vysočina I a VRT Vysočina II.^[2]

Úsek VRT Praha zaúsťuje vysokorychlostní tratě z východu do železničního uzlu Praha (ŽUP). Počítá s vybudováním trati v ose Vršovice – Zahradní Město – Běchovice, kde naváže úsek VRT Polabí. Součástí plánů na VRT Praha je také stavba sjezdu z vysokorychlostní trati na stávající konvenční trať Praha–Kolín v Praze-Běchovicích a vybudování 4. traťové koleje mezi stanicemi Praha-Libeň a Praha-Běchovice.^[3] Navazující úsek VRT Polabí vychází ze stanice Praha-Běchovice. Na okraji pražské aglomerace se bude nacházet terminál Praha východ, který má umožnit lepší dostupnost pro lidi z regionu. Na konci VRT Polabí se budou nacházet sjezdy na existující koridor a na budoucí vysokorychlostní trať k Hradci Králové. Dále trasa směřuje k Jihlavě přes úseky VRT Střední Čechy a VRT Vysočina. Ve Světlé nad Sázavou bude trať procházet přímo železniční stanicí a u Jihlavy se postaví terminál se sjezdem ke stanici Jihlava město. Trať již následně bude vedena k Brnu. Směrem od Brna k Velké Bíteši se postaví sjezd na současnou trať. VRT se zaústí do Brna pomocí koridoru ve Starém Lískovci.

První úseky Praha-Běchovice – Poříčany a Brno – Velká Bíteš by měly přibližně k roku 2030 zkrátit jízdní dobu z Brna do Prahy na 1 hodinu a 45 minut,^[4] po dokončení celé trati pak následně bude jízdní doba mezi oběma městy 50 minut. V Brně trať bude navazovat na vysokorychlostní tratě do Vídně/Bratislavy a na Ostravu a Warszawu. Brno se tak stane středobodem vysokorychlostních železnic ve V4, všechny vysokorychlostní tratě spojující jejich hlavní města budou procházet právě Brnem.^[5]

Trať je důležitá pro celou Evropu, spojovat bude Berlín (skrze něj severní Evropu) s Vídní, Budapeští a jihovýchodní částí Evropy. Podle plánů EU na uhlíkovou neutralitu má síť vysokorychlostních tratí po celé Evropě k roku 2050 převést většinu cestujících z automobilů a letadel.

Modernizaci podstoupí navazující tratě v okolí, neboť po nich budou vedeny některé spoje zajíždějící přes trať. Roku 2024 by se měly modernizovat se budou úseky mezi Vlkovem u Tišnova a Křižanovem a mezi Přibyslaví a Pohledem na rychlost 160 km/h.^[6] Elektrizovat se bude ze stejného důvodu trať mezi Zastávkou u Brna a Jihlavou,^[7] již dříve proběhla elektrizace do Střelic a probíhá modernizace do Zastávky u Brna.

Náklady na vysokorychlostní trať Praha–Brno zatím moc jasné nejsou. Dle průměrných evropských cen by trať stála 140 miliard Kč, studie SUDOP Praha z roku 2010 cenu odhadla na cca 200 mld. Kč.^[8] Program rozvoje rychlých spojení Ministerstva dopravy ČR počítal s náklady 120 mld. Kč v cenové hladině roku 2016. Tato částka však nezahrnuje úpravu a výstavbu železničních uzlů.^[9]

• Vysokorychlostní trať Praha–Drážďany
• Vysokorychlostní trať Praha–Beroun
• Vysokorychlostní trať Praha–Vratislav