Vysílač Blaw-Knox Liblice

Tento článek se bude zabývat tématem Vysílač Blaw-Knox Liblice, které v posledních letech získalo na relevanci díky svému dopadu na různé aspekty společnosti. Budou prozkoumány různé perspektivy související s Vysílač Blaw-Knox Liblice, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv. Význam porozumění a analýzy Vysílač Blaw-Knox Liblice bude zkoumán, abychom lépe porozuměli jeho významu v dnešním světě. Kromě toho se bude diskutovat o výzvách a příležitostech, které Vysílač Blaw-Knox Liblice představuje, a také o možných řešeních, která se objeví při řešení výzev, které představuje. Stručně řečeno, tento článek se snaží nabídnout širokou a obohacující vizi Vysílač Blaw-Knox Liblice s cílem povzbudit reflexi a debatu na toto téma.

Vysílač Blaw-Knox Liblice
Základní informace
Konstrukce vysílačeBlaw-Knox
Výstavba1936–1937
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
OkresKolín
Souřadnice50°3′45,85″ s. š., 14°53′10,69″ v. d.
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Vysílač Blaw-Knox Liblice, Česko
Technické informace
Výška stavby280,4 m m
Stavodstřelen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Blaw-Knox Liblice byl 280,4 metrů vysoký kotvený stožár, sloužící jako vysílač. Postaven byl v roce 1937 a sloužil až do roku 1972, kdy byl odstřelen.

Historie

První vysílač, později označovaný jako Liblice A, byl v Liblicích uveden do provozu již roku 1931. Během třicátých let se ve světě rozmohla výstavba tzv. protiúnikových antén typu Blaw Knox.[1] V ČSR byl postaven tento vysílač mezi 14. srpnem 1936 a 22. únorem 1937. Vysílač postavila Báňská a hutní společnost – mostárna v Karlově huti v Lískovci u Frýdku a stavební firma Ing. Bohumil Belada a spol.[2] Stavbu vedla americká firma Standard Electric Doms & Spol.[3] Stavba byla ukončena 6. října 1937.

Na konci druhé světové války, 8. května 1945, došlo k přestřelce s nacistickými vojáky o vysílač, v níž osmnáct vlastenců zahynulo.[4] Krátce po druhé světové válce byl nejvyšší kotvenou stavbou světa.

V roce 1958 byla celá vysílací technologie nahrazena přístroji domácí provenience (TESLA) a vysílač byl kromě středovlnného vysílání stanice Praha pověřen rušením dlouhovlnného signálu ze zahraničí (Deutsche Welle). Navázal tak na svoji činnost za války, kdy odsud Němci rušili v dlouhovlnném pásmu 191 kHz vysílání ze zahraničí.[5]

Byl prohlášen za technickou památku. V roce 1972 bylo rozhodnuto o postavení vysílače Liblice B na místě tohoto vysílače. Dne 17. listopadu 1972 ve 14:02 hod byl za velké pozornosti veřejnosti tento vysílač odstřelen, aby uvolnil místo současné stavbě.[6]

Popis

Jednalo se o anténový stožár typu Blaw Knox o výšce 280,4 m, který stál na jediném porcelánovém izolátoru a kotven byl 8 lany. Na vrcholu byla 33 m dlouhá výsuvná tyč, která sloužila k přesnému dolaďování antény.

Odkazy

Reference

  1. ↑ KUČERA, Jakub. Jaká je nejvyšší stavba v České republice? Z jejího vrcholu je vidět až do Alp. ČtiDoma.cz . 2018-12-20 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 
  2. ↑ Vysílací stanice. Obec Liblice . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-14. 
  3. ↑ Liblické vysílačky. www.chotys.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ 2. světová válka. Obec Liblice . . Dostupné online. 
  5. ↑ Vysílač Liblice . Středočeská vědecká knihovna v Kladně . Dostupné online. 
  6. ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz . Start:2008- . Dostupné online. 

Externí Odkazy

Související články

České televizní a rozhlasové vysílače
hlavní vysílače ČRa

Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)

hlavní vysílače DB

Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)

AM vysílače

Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)

ostatní vysílače

Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)

kategorie