Vrchoviště

V dnešním světě se Vrchoviště stal relevantním tématem zájmu širokého spektra společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na ekonomiku, politiku, kulturu nebo každodenní život lidí, Vrchoviště je problém, který nezůstane bez povšimnutí. Jak se svět vyvíjí a vyvíjí, Vrchoviště se stává stále relevantnějším a je potřeba pochopit jeho důsledky v různých aspektech života. V tomto článku důkladně prozkoumáme Vrchoviště a jeho mnohé aspekty a analyzujeme jeho důležitost a vliv v dnešním světě.

Viru Bog, Estonsko

Vrchoviště je typ rašeliniště, které vzniká za specifických podmínek především v horských oblastech. K nejdůležitějším podmínkám vzniku vrchoviště patří dostatek srážek a nepropustné podloží miskovitého tvaru chudé na živiny a vhodné podmínky pro růst mechů rašeliníků.

Vznik vrchoviště

Vývoj vrchoviště trvá několik tisíc let. První vznikala s ústupem ledovců po poslední době ledové postupným zarůstáním ledovcových jezer. Z původního miskovitého jezera se postupným dorůstáním rašeliníku vyklenuje nad okolní krajinu vlhká mechová kupa s rašelinnými jezírky – oky. Vrchoviště vytvářejí především rašeliníky, které neustálým dorůstáním na odumřelých částech vytvářejí postupně z původní misky mechový vrch – odtud pochází i název.

Klima a životní podmínky

Veškeré živiny putují do vrchoviště srážkovou vodou a vzduchem. Vrchovištní půdy jsou velmi kyselé a udrží se zde jen málo druhů rostlin, které se dokáží vyrovnat s nedostatkem živin. Vrchoviště tak připomíná bezlesou nehostinnou tundru. Značné zásoby vody, kterou uchovávají rašeliníky v odumřelých buňkách, má zásadní vliv na zvýšenou akumulaci tepla a následnou tepelně-klimatickou setrvačnost vrchoviště ve vztahu mezi ročními obdobími i mezi dnem a nocí. Voda zabarvená huminovými kyselinami dohněda poskytuje příznivé životní podmínky řasám Desmidiaceae, které dokáží využít minimální množství živin.

Rostliny vrchoviště

Rosnatka, tučnice a rašeliník – rostliny vrchoviště

Jedná se především o mechy rašeliníky, masožravé rosnatky, bublinatky a tučnice, suchopýry, rojovník bahenní, z dřevin bříza zakrslá, klikva bahenní a různé brusnice. Pokud se udrží další dřeviny, nedorůstají obvyklé velikosti a rostou jen velmi pomalu, až dvacetinou běžné rychlosti růstu. Mezi takovéto patří borovice pyrenejská blatka, která osidluje lemy vrchoviště.

Živočichové

Živočichové žijící ve vrchovištích jsou především různí členovci – pavouci, sekáči, mravenec rašelinný. Z vyšších živočichů např. čolek horský, hraboš mokřadní, skokan ostronosý. Bobule, které zde dozrávají, lákají ptáky a zvěř.

Paměť rašeliny

Odumírající stonky rašeliníku se v prostředí bez přístupu kyslíku přetvářejí na rašelinu, která patří k nejmladším fosilním palivům. Vrchoviště uchovává ve svých vrstvách historii rozšíření květeny za celé období své existence. Podle nalezených pylových zrn a dalších mikrofosilií vědci získávají představu o druhovém složení a rozšíření rostlin – především stromů – v minulosti, z čehož lze odvodit klima, které v dané oblasti v minulosti převládalo.

Odkazy

Literatura

  • REICHHOLF, Josef H. Pevninské vody a mokřady: ekologie evropských sladkých vod, luhů a bažin. Překlad Jiří Čihař. Praha: Ikar, 1998, s. 142–150. Průvodce přírodou. ISBN 80-7202-185-0.

Související články

Externí odkazy