Vratislav Jonáš

V tomto článku se budeme věnovat tématu Vratislav Jonáš z multidisciplinárního hlediska s cílem poskytnout čtenáři komplexní a analytickou vizi tohoto tématu. Za tímto účelem provedeme prohlídku různých aspektů souvisejících s Vratislav Jonáš, jako je jeho původ, vývoj, dopad na současnou společnost a možné budoucí scénáře. Kromě toho se zaměříme na význam Vratislav Jonáš v různých oblastech znalostí a také na jeho význam v každodenním životě lidí. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme vyvolat hlubokou a obohacující úvahu o Vratislav Jonáš, a tím podpořit větší porozumění a uznání pro toto téma, které je dnes tak aktuální.

prof. MUDr. Vratislav Jonáš, DrSc.
Narození23. prosince 1899
Královské Vinohrady
Úmrtí7. května 1968 (ve věku 68 let)
Praha
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vratislav Jonáš (23. prosince 1899 Královské Vinohrady[1] – 7. května 1968 Praha) byl český lékař, profesor Univerzity Karlovy, internista a kardiolog a přednosta I. interní kliniky Vinohradské fakultní nemocnice v Praze.

Životopis

Prof. MUDr. Vratislav Jonáš s manželkou MUDr. Marií Wichterlovou a jejím otcem Lambertem Wichterle na zámku ve Slavičíně

Vratislav Jonáš byl nejstarším synem Antonína Jonáše, učitele na měšťanské škole v I. pražském obvodu, který pocházel z Loun. Matka Vratislava Jonáše Marie Moravcová (* 1868) se narodila v Kouřimi.[2] Jeho bratři Jiří a Jaromír se stali právníky.

Prof. MUDr. Vratislav Jonáš a v popředí syn MUDr. Radim Jonáš

Vratislav Jonáš vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a po promoci v roce 1923[3] pracoval na I. lékařské klinice v Praze, od roku 1927 jako asistent, od 1933 jako zastupující přednosta habilitovaný z patologie a terapie chorob vnitřních a od roku 1942 jako přednosta. Mezi lety 1950 a 1952 byl primářem interního oddělení v motolské nemocnici, poté na I. interní klinice LFH UK. 1952 obdržel řádnou profesuru na lékařské fakultě UK.

Badatelsky se Jonáš orientoval zpočátku na endokrinologii, 1932 vydal průkopnickou práci o Cushingově syndromu. Později se stala jeho hlavní výzkumnou oblastí kardiologie. Jeho Obecná kardiologie (1950) a Speciální kardiologie (1. díl 1957, 2. díl 1962) získaly mezinárodní ocenění, přeloženy byly do ruštiny jako Kliničeskaja kardiologija (1966, 21968) a Častnaja kardiologija 1. díl (1960, 2/1962, 3/1963) a Častnaja kardiologija 2. díl (1963). Byl postihován komunistickým režimem.[zdroj?] Až 25. října 1968, k 50. výročí vzniku ČSR byl in memoriam odměněn „Cenou Univerzity Karlovy“. Pohřben je v rodinné hrobce na hřbitově poutního kostela sv. Jana Křtitele v Paštikách.

Rodina

První manželka Drahomíra, rozená Deylová († 1931) byla dcera majitele továrny ve Vinoři.[4] Druhou manželkou se 1933 stala lékařka Marie Wichterlová (1903–1996), pocházející z rodiny prostějovských podnikatelů. Její otec Lambert Wichterle byl spolu s bratrem Karlem spolumajitelem firmy Wichterle a Kovářík (Wikov), jejím bratrancem byl chemik prof. Otto Wichterle (1913–1998), sestřenicí sochařka Hana Wichterlová (1903–1990) a synovcem klavírista Igor Ardašev. Jonášovi měli 4 děti: Radima (1935–2008) a Neklana (* 1937), kteří pokračovali v lékařské profesi, Radvanu (1936–2000), která působila v sociálních službách, a Petra (1941–2014), který se stal dirigentem a do 2006 ředitelem Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Vnučka Hana Jonášová (* 1966, dcera Petra Jonáše), zpěvačka - sólistka Opery Národního divadla v Praze. Vnučka Milada Jonášová (dcera Radima Jonáše) je muzikoložka a vědecká pracovnice v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

Publikace

  • Klinická kardiologie, Praha: Zdravotnické nakladatelství, 1950, 748s.
  • Speciální kardiologie, 1. díl, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství 1958 1957, 918s.
  • Speciální kardiologie, 2. díl, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství 1962, 656s.
  • Kliničeskaja kardiologija, Perevod s češskogo izdanija Klinická kardiologie, Praga: Gosudarstvennoje izdatel’stvo medicinskoj literatury, 1. izdanije: 1966, 970s., 2. izdanije: 1968, 1047s.
  • Častnaja kardiologija, 1. díl, Perevod s češskogo izdanija Speciální kardiologie, Praga: Gosudarstvennoje izdatel’stvo medicinskoj literatury, 1. izdanije: 1960, 2. izdanije: 1962, 3. izdanije: 1963, 1072s.
  • Častnaja kardiologija, 2. díl, Perevod s češskogo izdanija Speciální kardiologie, Praga: Gosudarstvennoje izdatel’stvo medicinskoj literatury, 1. izdanije: 1963, 820s.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matrika VIN N8, sn. 181 . AHMP . Dostupné online. 
  2. ↑ Policejní přihlášky, Praha, Jonášová Marie
  3. ↑ Promoce. Národní politika. 14. 10. 1923, s. 6. Dostupné online. 
  4. ↑ Úmrtí. Národní politika. 20. 12. 1931, s. 8. Dostupné online. 

Externí odkazy