Vostok (polární stanice)
V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Vostok (polární stanice). Od jeho počátků až po jeho dnešní význam prozkoumáme každý aspekt tohoto tématu s cílem poskytnout úplnou a vyčerpávající analýzu. Objevíme jeho mnohostranné aspekty, jeho důsledky v různých oblastech a jeho možné budoucí projekce. Prostřednictvím holistické vize přiblížíme Vostok (polární stanice) z různých perspektiv, abychom čtenáři poskytli hlubší a obohacující porozumění. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem na toto téma nebo máte jen náhodný zájem; V tomto článku najdete cenné informace, které vás vyzve k zamyšlení a ponoření se hlouběji do vzrušujícího světa Vostok (polární stanice).
Vostok (rusky:Станция Восток) je ruská výzkumná stanice ve Východní Antarktidě, nedaleko jižního pólu nedostupnosti, což z ní činí nejizolovanější výzkumnou stanici na kontinentě. Její nadmořská výška je 3488 m. V roce 1983 zde naměřili absolutně nejnižší teplotu na Zemi, −89,2 °C.[1]
Poloha stanice poblíž jižního magnetického pólu z ní dělá ideální místo ke zkoumání zemské magnetosféry. Dále se zabývá studiem slunečního záření, geofyzikou, medicínou a klimatologii.
Stanice byla dokončena v roce 1957 a nepřetržitě fungovala do roku 1994, kdy byla dočasně vyřazena z provozu. Dnes stanici využívají vědci z Ruska, Francie a USA. Je zásobována pomocí speciálních konvojů, které na stanici jednou ročně dovážejí potraviny, palivo a další materiál ze 1410 kilometrů vzdálené polární stanice Mirnyj.
Pod stanicí leží v hloubce 4000 m jezero Vostok, největší známé subglaciální jezero na světě. Jeho rozloha je 14 000 km².
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.antarctica.ac.uk . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-21.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vostok na Wikimedia Commons
