V níže uvedeném článku se tématu Vosecká bouda budeme věnovat ze široké a podrobné perspektivy. Vosecká bouda je v dnešní společnosti velmi aktuální téma, které vyvolalo četné debaty a kontroverze v různých oblastech. Během posledních desetiletí získal Vosecká bouda zvláštní význam a stal se předmětem studií a výzkumů odborníků v této oblasti. V tomto článku budou prozkoumány různé aspekty související s Vosecká bouda, jako je jeho původ, vývoj, dopad na společnost a možná řešení nebo alternativy, jak se s tím vypořádat. Kromě toho budou analyzovány různé přístupy a úhly pohledu na Vosecká bouda s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi tohoto tématu, které je dnes tak aktuální.
Vosecká bouda | |
---|---|
![]() Vosecká bouda | |
Poloha | |
Adresa | Rokytnice nad Jizerou, ![]() |
Souřadnice | 50°46′59″ s. š., 15°30′40″ v. d. |
Další informace | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vosecká bouda (1250 m n. m., německy Wossecker Baude) je turistická bouda nacházející se v západních Krkonoších, jihovýchodně od skály Tvarožník.
Pravděpodobně roku 1710 byl na místě dnešní boudy postaven seník. Bouda je doložena v Grauparově mapě z roku 1743 (?) pod názvem Františkánská bouda. V okolí boudy se v létě pásl hovězí dobytek a sušilo se zde seno na zimu. Roku 1790 byla bouda přestavěna Václavem Krausem. V této době se nazývala Nová česká bouda. Roku 1830 boudu výrazně rozšířil Jan Kraus. Bouda se nacházela mimo turistické cesty, orientovala se na budní hospodářství, proslulé bylo zdejší máslo a sýry. V roce 1896 došlo již k několikáté přestavbě a bouda se stala oblíbeným místem turistů. Další úpravou bouda prošla v roce 1900, bylo zde zřízeno 6 hostinských pokojů. Roku 1901 hrabě Jan Harrach nechal vybudovat turistickou cestu z Labské boudy, což výrazně zvýšilo návštěvnost boudy. Provozovala se zde i oblíbená jízda na rohačkách údolím Mumlavy do Harrachova. Hrabě Harrach se snažil o počeštění boudy, čemuž se nájemce Endler bránil. Za první republiky bylo Harrachovo panství včetně boudy zestátněno. V době 2. světové války bouda patřila Německé říši. Po válce byla bouda upravena. Jako jedna z mála krkonošských bud nebyla v minulosti postižena požárem.[1]
Vlastníkem boudy je Klub českých turistů, chata je otevřená celoročně, ubytovna má kapacitu 37 lůžek. Objekt není připojen do elektrické sítě, výrobu elektřiny zajišťuje vlastní agregát.