V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Voroněž (řeka) a jak ovlivnil různé oblasti společnosti. Od svého objevení Voroněž (řeka) vzbuzoval velký zájem a vyvolal relevantní diskuse o jeho důležitosti. V průběhu historie byl Voroněž (řeka) zdrojem studia a úvah a jeho vliv výrazně poznamenal vývoj různých oborů. V tomto smyslu je důležité analyzovat, jak se Voroněž (řeka) vyvíjel v průběhu času a jaká byla jeho role při utváření reality, kterou obýváme. Kromě toho se budeme zabývat různými pohledy a názory na Voroněž (řeka), abychom pochopili jeho skutečný rozměr a rozsah. Prostřednictvím hluboké a objektivní analýzy se tento článek snaží nabídnout komplexní vizi Voroněž (řeka) a jeho dopady v současnosti.
Voroněž | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 342 km |
Plocha povodí | 21 600 km² |
Průměrný průtok | (u města Voroněž) 70,8 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Zdrojnice | |
Polnoj Voroněž, Lesnoj Voroněž 52°50′5″ s. š., 40°24′34″ v. d. | |
Ústí | |
do Donu 51°31′36″ s. š., 39°5′11″ v. d. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Černé moře, Azovské moře, Don | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Voroněž (rusky Воронеж) je řeka ve Voroněžské, v Tambovské a v Lipecké oblasti v Rusku. Je 342 km[1] dlouhá. Povodí má rozlohu 21 600 km².
Vzniká soutokem Polního a Lesního Voroněže. Pravý břeh je prudký a vysoký, zatímco levý je nízký. V údolí řeky rostou smíšené a borové lesy. Ústí zleva do Donu.
Zdrojem vody jsou sněhové srážky. Průměrný roční průtok vody u města Voroněž činí 70,8 m³/s. Zamrzá v první polovině prosince a rozmrzá na konci března.
Vodní doprava je možná na dolním toku. Na řece leží města Voroněž a Lipeck. Byla na ní vybudována Voroněžská přehrada.