V tomto článku do hloubky prozkoumáme téma Volovské vrchy, koncept, který v posledních letech upoutal pozornost akademiků, odborníků i laické veřejnosti. Od jeho počátků až po současnou relevanci budeme analyzovat, jak Volovské vrchy ovlivnil různé oblasti společnosti a jak ovlivnil způsob, jakým se vztahujeme, myslíme a jednáme. Podobně se budeme zabývat různými výzkumy, názory a pohledy kolem Volovské vrchy s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fenoménu. Připravte se na cestu objevování a úvah o Volovské vrchy!
Volovské vrchy | |
---|---|
![]() | |
Nejvyšší bod | 1322 m n. m. (Zlatý stôl) |
Délka | 70 km |
Šířka | 30 km |
Nadřazená jednotka | Slovenské rudohoří |
Sousední jednotky | Slovenský kras, Rožňavská kotlina, Revúcka vrchovina, Stolické vrchy, Spišsko-gemerský kras, Hornádská kotlina, Čierna hora, Košická kotlina |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Povodí | Hornád |
Souřadnice | 48°44′ s. š., 20°44′ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Volovské vrchy jsou krajinný celek, největší část Slovenského rudohoří. Leží v jeho východní části. I když Volovské vrchy vystupují jako jednotný celek paleostruktury Západních Karpat, morfologicky tento celek není jednotný.
Ze severu hraničí s Hornádskou kotlinou, ze severovýchodu s Černou horou, z jihovýchodu jej ohraničuje Košická kotlina, z jihu Slovenský kras a Rožňavská kotlina, z jihozápadu Revúcká vrchovina, ze západu Stolické vrchy a ze severozápadu Spišsko-gemerský kras.
Nejdůležitějšími sedly v geomorfologickém celku jsou
Nejvyšší horou pohoří je Zlatý stôl (1322 m). Dalšími významnými vrcholy jsou také Kloptaň (1153 m), Okrúhla (1088 m) nebo Ovčinec (1012 m).
Nejvýznamnějšími turistickými centry oblasti jsou města Medzev, Gelnica a především Košice. Volovskými vrchy prochází po celé délce dálková cesta E8, jenž vede souběžně s Cestou hrdinů SNP.
Pohoří Volovské vrchy se řadí k povodí Hornádu, který obepíná masiv ze severu a východu. Mezi největší vodní plochy oblasti Volovských vrchů patří vodní nádrž Ružín.