Volby v Rusku
Dnes je Volby v Rusku tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důsledkům v každodenním životě nebo historickému významu, Volby v Rusku se stal klíčovým bodem diskuse v různých oblastech. Od svého vzniku až po vývoj v průběhu času upoutal Volby v Rusku pozornost akademiků, profesionálů i zvědavců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Volby v Rusku, od jeho původu až po jeho současné účinky, se záměrem nabídnout komplexní a obohacující pohled na toto velmi relevantní téma.
Volby v Rusku jsou nominálně svobodné, existuje však řada pochybností o jejich spravedlivosti a čestnosti vyslovovaných nezávisle na zprávách pozorovatelů.[1] Volí se do parlamentu, regionálních zastupitelstev a každých šest let probíhají přímé prezidentské volby, včetně guvernérských, které probíhají každým rokem. Ruský parlament, nazývaný Federální shromáždění, je dvoukomorový, dělí se na Státní dumu a Radu federace. Do Státní dumy je voleno 450 poslanců na pětileté volební období a do Rady federace je voleno 178 členů.[2]
V důsledku podezření, že volby do Státní dumy byly na více místech zmanipulované a doprovázené volebními podvody došlo v letech 2011–2013 k největším protestům od pádu Sovětského svazu. Celkově protesty proběhly v 99 městech po celé zemi a v 42 městech v zahraničí.
Dominantní politické strany
- Jednotné Rusko
- Komunistická strana Ruské federace
- Spravedlivé Rusko
- Liberálně-demokratická strana Ruska
- Jabloko
Reference
- ↑ Volby v Rusku nebyly v pořádku, připustil Medveděv. Putin naopak zaútočil na Clintonovou . zpravy.ihned.cz, 8.12.2011 . Dostupné online.
- ↑ Rusko: Vnitropolitická charakteristika . businessinfo.cz, 30.3.2013 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu volby v Rusku na Wikimedia Commons
