Vojcek (opera)

V dnešním světě získal Vojcek (opera) velký význam v různých oblastech. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Vojcek (opera) se stal tématem neustálého zájmu a diskuzí. Jeho dopad je pozoruhodný v různých oblastech, od technologie po politiku, včetně kultury a mezilidských vztahů. To je důvod, proč je nezbytné analyzovat a pochopit vliv, který má Vojcek (opera) na naši současnou společnost. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Vojcek (opera), abychom osvětlili jeho důležitost a roli, kterou hraje v našem každodenním životě.

Vojcek
Wozzeck
Alban Berg, kresba Emila Stumppa
Alban Berg, kresba Emila Stumppa
Základní informace
Žánropera
SkladatelAlban Berg
LibretistaAlban Berg
Počet dějství3 (15 obrazů)
Originální jazykněmčina
Literární předlohaGeorg Büchner: Woyzeck
Datum vzniku1915–1921
Premiéra14. prosince 1925, Berlín, Státní opera Pod lipami
Česká premiéra11. listopadu 1926, Praha, Národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojcek (německy Wozzeck) je opera o 3 jednáních a 15 obrazech rakouského skladatele Albana Berga. Vznikala v letech 1915 až 1921 a řadí se k operní avantgardě dvacátého století.[1]

Libreto, které si Berg napsal sám[1], je založeno na německém dramatickém fragmentu Woyzeck od Georga Büchnera. Existuje také stejnojmenná opera na totéž téma od Manfreda Gurlitta. Doba trvání opery je přibližně 100 minut, nemá žádnou přestávku.[2]

Významné premiéry

Světová premiéra se odehrála 14.12.1925 v berlínské státní opeře pod taktovkou Ericha Kleibera.[2] Proti opeře se protestovalo již během zkoušek, dále potom během premiéry.[2] Alban Berg byl osočen z otrávení tradice německé hudby a z toho, že podvádí jak publikum, tak hudebníky.[2]

Premiéra 14. prosince 1925 v Berlíně
Postavy Hlasové party První obsazení
Vojcek baryton Leo Schützendorf
Marie soprán Sigrid Johanson
Mariin chlapec chlapecký soprán Ruth Iris Witting
Důstojník tenor Waldemar Henke
Doktor bas Martin Abendroth
Velitel tenor Fritz Soot
Andres tenor Gerhard Witting
Margret alt Jessyka Koettrik
1. tovaryš bas Ernst Osterkamp
2. tovaryš baryton Alfred Borchardt
Blázen tenor Marcel Noé
Voják baryton Leonhard Kern
Vojáci, chlapci, dívky, nevěstky, děti

Uvedení v Praze

Národní divadlo v Praze bylo po Berlíně druhým operním domem, které operu uvedlo. Dirigoval Otakar Ostrčil a řežíroval Ferdinand Pujman.[3] Představení se setkalo s ostrou kritikou,[4] při třetím předvedení 16. listopadu 1926 byla zorganizována výtržnost a následně bylo představení zakázáno. Řada předních hudebních umělců i dalších osobností (např. Josef Bohuslav Foerster, Jaroslav Křička, Václav Rabas, Karel Teige, E. F. Burian, Zdeněk Nejedlý a další) podepsala prohlášení Projev uměleckých korporací ve věci Bergovy opery Vojcek ve kterém zhodnotila představení jako vynikající a odsoudila jeho zákaz jako „dalekosáhlé zasažení do svobody uměleckého projevu.“[5][6]

Národní divadlo uvedlo tuto operu ještě v letech 1959 a 2009.

Premiéra 11. listopadu 1926 v Praze[3]
Postavy První obsazení
Vojcek Václav Novák
Mařka Marie Veselá
Mařčin synek Eva Kahlerová
Doktor Emil Pollert
Tambor Theodor Schütz
Ondřej Josef Otakar Masák
Markéta Božena Kozlíková
1. tovaryš Josef Munclingr
2. tovaryš Karel Hruška
Blázen Josef Bole
Voják Otakar Häusler
děti: Marie Čermáková, Marie Hrabová, Marie Jelínková, Milada Ševcovicová, Marie Kosová

Další premiéra se odehrála roku 1927 v Petrohradě, kdy byla sovětskými kritiky prohlášena za bolševické dílo.[2] Alban Berg byl osobně přítomen všem třem premiérám v Berlíně, Praze i Petrohradu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Opera Vojcek zahajuje přenosy z Met v novém roce | divadlo.cz. www.divadlo.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f OperaPlus . 2009-11-26 . Dostupné online. 
  3. ↑ a b archiv.narodni-divadlo.cz. archiv.narodni-divadlo.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-29. 
  4. ↑ ŠILHAN, A. V cizích službách. Národní listy. 1926-11-13, s. 3. Dostupné online. ISSN 1214-1240. 
  5. ↑ Ke skandálu v Národním divadle. Český směr. 1926-12-01, s. 1. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 1805-1596. 
  6. ↑ SMETANA, Robert. Dějiny české hudební kultury 1890-1945. Praha: Academia, 1981. Dostupné online. S. 145–146. Dostupné online po registraci. 

Literatura

  • HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 588–592. 

Externí odkazy