V dnešním světě je Voština (fotografie) téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Ať už v politice, vědě, technologii nebo kultuře, Voština (fotografie) upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad byl tak významný, že vyvolal debaty a úvahy v současné společnosti. V tomto článku prozkoumáme fenomén Voština (fotografie) do hloubky, analyzujeme jeho mnoho aspektů a jeho vliv na každodenní život. Od jeho počátků až po současnost provedeme prohlídku Voština (fotografie), abychom pochopili jeho význam dnes a jeho projekci do budoucna.
Voština (též voštinový filtr či honeycomb) je typ fotografického ateliérového příslušenství používaného spolu s fotografickým zábleskovým zařízením a softboxem. Jedná se o součást studiového osvětlení. Její název je odvozen z podobnosti se šestihrannou strukturou plástů včelího medu.[1] Hlavní využití voštinových filtrů nalezneme ve fotografii. Tyto fotografické filtry jsou určeny zejména k soustředění a usměrnění studiového světla.
Klasická voština je vyrobena z tenkých hliníkových pásků skládaných do kovové vložky, která se nasazuje na bleskové reflektory, beauty dish, komínky, … Existují také látkové voštiny, které nalezneme v provedení na softboxy. Látkové voštiny však mají tvar mřížky s čtyřhrannými otvory a na softboxy se přichycují pomocí suchých zipů.
Všechny typy softboxů vytváří rozptýlené měkké světlo, a to tak že světlo ze zdroje umístěného uvnitř softboxu prochází přes rozptylující materiál (zpravidla difuzní plátno). Softbox slouží zároveň i jako reflektor, pro usměrnění toku světla. Vnitřní stěny softboxu jsou potaženy reflexním materiálem, který odráží a směruje světlo do difuzní plochy, čímž maximalizuje efektivitu. Na rozdíl od fotografických deštníků, jejichž princip spočívá v odrážení a rozptylu světla, jsou softboxy určeny pro přesné usměrnění toku světla dle typu (tvaru) softboxu. Voštiny nasazené na přední stranu softboxu se využívají především pro větší usměrnění světla a vytváří tak tvrdší a směrovější proud světla.
Proud světla reflektoru je daný jeho tvarem. Po nasazení voštinového filtru se zcela změní charakter světla, dojde k rozprostření světla do rovnoběžných paprsků kolmo dopadajících na focený předmět. Voština najde uplatnění především u portrétních a produktových fotografů.
Existují různé modely dle typu reflektoru a velikosti úhlů v mřížce.[2] Samotná velikost otvorů mřížky určuje těsnost paprsků. Nejdůležitější je hodnota voštiny, která se udává ve stupních – například 10°, 20°, 30°, … Čím menší je stupňové číslo, tím užší je výsledný paprsek světla.
Pokud při focení portrétu použijeme voštinu s nižším stupňovým číslem, dodáme fotografii větší dramatičnost. Nasvícená plocha bude menší a přechod k tmavému okraji strmější. Ostré světelné kontrasty a stíny se nám budou hodit například pro zvýraznění obličejových rysů nebo zdůraznění svislých linií focené postavy.