V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Vlhovití a všechny důsledky, které toto téma má na naši společnost. Od jeho počátků až po jeho současnou relevanci podrobně analyzujeme všechny aspekty, které činí Vlhovití předmětem zájmu mnoha studií a výzkumů. Prostřednictvím různých pohledů a přístupů se ponoříme do složitosti Vlhovití a budeme se zabývat jeho sociálními, kulturními, politickými a ekonomickými důsledky. Připravte se na objevování všeho za Vlhovití a ponořte se do světa znalostí a nových nápadů!
![]() | |
---|---|
![]() vlha červenobradá (Nyctyornis amictus) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | srostloprstí (Coraciiformes) |
Čeleď | vlhovití (Meropidae) Rafinesque, 1815 |
![]() rozšíření vlhovitých | |
Rody | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vlhovití (Meropidae) je čeleď malých až středně velkých ptáků náležící do řádu srostloprstých (Coraciiformes). Obsahuje 25 druhů ve třech rodech. Obývají starý svět. Žijí v otevřené krajině s výjimkou africké vlhy safírové, která žije v deštném lese.
Živí se většinou blanokřídlým hmyzem, loví jej za letu. Často loví hromadně. Úlovek zabijí úderem o větev a poté tlakem zobáku vyprázdní jedový váček žihadla.[1] Vyvrhují vývržky.
Hnízdí v norách, většinou v koloniích. Některé malé a lesní druhy hnízdí solitérně. Inkubace trvá zhruba 20 dní, mláďata se líhnou holá a slepá. Na krmení se podílí oba rodiče.