V dnešním světě se Vladimír Nekuda stal tématem relevance a debaty ve společnosti. S pokrokem technologií a změnami v životním stylu se Vladimír Nekuda v našich životech stává stále důležitějším. Jak na osobní, tak globální úrovni je vliv Vladimír Nekuda patrný v různých aspektech, což vyvolává diskuse a úvahy v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme význam Vladimír Nekuda v současném kontextu a také jeho důsledky v různých oblastech našeho každodenního života.
Prof. PhDr. Vladimír Nekuda, DrSc. | |
---|---|
Narození | 23. května 1927 Vícenice |
Úmrtí | 10. května 2006 (ve věku 78 let) Brno |
Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
Povolání | archeolog, historik, redaktor, muzeolog, publicista a učitel |
Alma mater | Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (1947–1951) Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (do 1952) Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (do 1964) Filozofická fakulta Masarykovy univerzity (do 1991) |
Ocenění | cena Alexandra von Humboldta (1991) Bronzová medaile MU (1999) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Nekuda (23. května 1927 Vícenice – 10. května 2006 Brno[1]) byl český archeolog věnující se slovanské a středověké archeologii a specializující se na problematiku zaniklých středověkých vsí. Pod jeho vedením byly prozkoumány zaniklé vesnice Mstěnice u Hrotovic a Pfaffenschlag, věnoval se i problematice slovanského osídlení Berlína (výzkum na lokalitě Berlin-Spandau). Dlouhodobě redigoval sborník Archaeologia Historica a předsedal brněnské Muzejní a vlastivědné společnosti (dříve Muzejní spolek).