V moderním světě je Vladimír Ambroz tématem neustálých diskusí a ústředním bodem zájmu milionů lidí na celém světě. Od svého vzniku na veřejné scéně až po svůj dopad na společnost, Vladimír Ambroz upoutal pozornost a zájem akademiků, aktivistů, politických vůdců i běžných lidí. Jeho vliv sahá do různých sfér života, od populární kultury až po globální ekonomiku, a jeho význam a relevance se neustále vyvíjí, jak vstupujeme do nového tisíciletí. V tomto článku plně prozkoumáme dopad a důležitost Vladimír Ambroz v dnešním světě, analyzujeme jeho historii, jeho dopady a jeho potenciál utvářet budoucnost.
Vladimír Ambroz | |
---|---|
Narození | 29. června 1952 (72 let) Brno |
Alma mater | Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně |
Povolání | performer a architekt |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Ambroz (* 29. června 1952, Brno) je český performer, konceptuální umělec a architekt.
Narodil se 29. června 1952 v Brně. Vystudoval Gymnázium v Mikulově (1968–1972) a Fakultu architektury VUT v Brně (1972–1978). Jako jevištní technik v letech 1974 až 1976 působil v Divadle na provázku. Uměním akce a performancemi se zabýval převážně v letech 1976 až 1981. Od poloviny 70. let navrhoval plakáty, obaly desek a jevištní podobu koncertů folkových a rockových skupin. Od roku 1978 externě spolupracoval s Československou televizí v Brně jako architekt a grafik. Současně byl od roku 1978 zaměstnán jako architekt výstavních expozic v podniku Brněnské veletrhy a výstavy, posléze u společnosti Druexpo. Do roku 1990 vytvořil výstavní expozice pro desítky subjektů a pro oficiální prezentace Československa doma i v zahraničí, šlo celkem asi o 250 expozic různého rozsahu. V roce 1989 založil Galerii Ambrosiana. Ve stejném roce založil filmu Amos, od roku 1995 přejmenovanou na AMOSDESIGN, zabývající se tvorbou architektury, interiérů nebo rekonstrukcemi architektury.
Vladimír Ambroz v druhé polovině 70. let patřil k okruhu brněnské umělecké scény působící vně tehdejších oficiálních institucí. Jeho performance nejčastěji probíhaly v Brně a jejich část měla ráz soukromých kolektivních akcí, k nimž poskytl rámec v podobě situace či rekvizity. Další průběh pak záležel na reakci a improvizaci účastníků. Ambroz svými akcemi intuitivně rozvíjel logiku experimentálního umění šedesátých let, byly však i výrazem alternativního postoje k tehdejší oficiální realitě. Skrze mezinárodní časopis Flash Art se Ambroz dozvěděl o existenci pražských performerů Petra Štembery, Karla Milera, Jana Mlčocha a dalších. Navázal s nimi inspirativní kontakt, který přerostl do osobních přátelství a pořádání společných festivalů. Ambrozovy práce z tohoto období rozrušují hranici mezi uměním a životem a jsou otevřeny konceptuálním tendencím. Reflektují obecná civilizační témata a současně reagují na atmosféru vrcholící normalizace. V prostředí československé performance jsou unikátní důrazem na výraz fotografické dokumentace. Jejím cílem bylo nejen zaznamenat provedené akce, ale vytvořit významotvorný obraz, jehož působení se blíží postupům umělecké fotografie.
Činnost Vladimíra Ambroze na poli performance v roce 2017 shrnula kniha s názvem Akce. V roce 2018 se v Domě fotografie Galerie hlavního města Prahy uskutečnila jeho přehledová výstava.