Vladimír Šilhavý | |
---|---|
Narození | 20. července 1913 Kutná Hora Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 6. července 1984 (ve věku 70 let) Třebíč Československo Československo |
Povolání | lékař, malíř, entomolog a kulturní pracovník |
Příbuzní | Mohamed Ali Šilhavý (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Vladimír Šilhavý (20. července 1913, Kutná Hora – 6. července 1984, Třebíč) byl český lékař, zoolog a výtvarník.
Narodil se v Kutné Hoře, jeho otcem byl řídící učitel Eduard Šilhavý (archeolog a sběratel pověstí z okolí Předína), dětství prožil v Budíkovicích, kde pracoval jeho otec jako řídící učitel. V roce 1917 se v Budíkovicích narodil jeho bratr Přemysl (později známý jako Mohamed Ali Šilhavý). Později vystudoval gymnázium v Třebíči, kde v roce 1932 odmaturoval, tam jej vzdělávali profesoři přírodních věd Alois Dichtl a Antonín Růžička. Později studoval medicínu v Brně, kdy byl v roce 1938 nucen přerušit studia. V roce 1945 pak dokončil studium. Po vystudování nastoupil na dvouletou praxi do Nemocnice Třebíč, kde působil zpočátku jako sekundář, po skončení povinné vojenské služby nastoupil jako praktický lékař do Starče. V roce 1973 se přestěhoval do Třebíče, roku 1979 pak odešel do důchodu.
Roku 2003 mu byla odhalena pamětní deska ve Starči, je umístěna na domě, ve kterém žil a v roce 2007 obdržel čestné občanství Starče.
Byl zakladatelem a dlouholetým předsedou (1961–1984) přírodovědeckého klubu při tehdejším Západomoravském muzeu v Třebíči, patřil k uznávaným vědcům v oboru entomologie. Byl autorem mnoha článků a přednášek věnovaných primárně výzkumu brouků v Československu a primárně na Mohelenské hadcové stepi. V šedesátých letech 20. století Entomologická společnost při ČSAV uspořádala pod patronací dr. Šilhavého v Třebíči Entomologické dny. Již ve třicátých letech publikoval první práce v oboru entomologie. Věnoval se primárně studiu sekáčů, kdy v roce 1960 byla přijata jeho oprava soustavy sekáčů. Sekáče studoval i na Balkáně, v Sovětském svazu, Asii, Egyptě, severní Africe, na Kubě, v Koreji, Indii a na Srí Lance. Získal titul kandidát věd v oboru zoologie. Popsal celkem 20 nových druhů sekáčů, 8 rodů sekáčů, 3 podčeledi, 1 čeleď a 2 podřádů. Celkem popsal 150 nových taxonů sekáčů. V roce 1971 obdržel funkci generálního sekretáře Centre international de documentation arachnologigue v Paříži.
Bylo po něm pojmenováno několik taxonů živočichů Hummelinckiolus silhavyi (Cokendolpher & Poinar, 1998), Pashokia silhavyi (Martens, 1977), Opilio silhavyi (Kratochvíl, 1936), Siro silhavyi (Kratochvíl, 1937), Stylocellus silhavyi (Rambla, 1991), Manahunca silhavyi (Avram, 1977), Mitostoma silhavyi (Roewer, 1951).
Zúčastnil se malířských kursů, ale primárně byl výtvarným autodidaktem. Postupně dospěl ke specifickému výtvarnému stylu, který používal primárně pro náměty z orientálního prostředí. Byl krajinářem, figuralistou a portrétistou. Do roku 1983 vystavoval celkem na šesti samostatných výstavách (v letech 1942, 1943, 1944, 1965, 1982 a 1983, v roce 2003 pak i ve Starči) a na mnoha desítkách výstav skupinových.