Vinary (Přerov)

Dnes je Vinary (Přerov) i nadále tématem velkého zájmu a významu v dnešní společnosti. Ať už kvůli svému dopadu na každodenní život lidí, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho důležitosti v akademické sféře a vědě, Vinary (Přerov) je i nadále předmětem neustálých analýz a debat. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vinary (Přerov), od jeho historie a vývoje až po současný stav a možný budoucí vývoj. Doufáme, že prostřednictvím této analýzy objasníme důležitost a relevanci Vinary (Přerov) dnes a její dopad na různé aspekty společnosti.

Vinary
Střed vsi s kaplí z poloviny 19. století
Střed vsi s kaplí z poloviny 19. století
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPřerov
OkresPřerov
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°29′8″ s. š., 17°26′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel711 (2021)[1]
Katastrální územíVinary u Přerova (2,88 km²)
PSČ751 24
Počet domů252 (2011)[2]
Vinary
Vinary
Další údaje
Kód části obce414328
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinary (německy Winar) jsou jednou z nejstarších místních částí statutárního města Přerova. Nachází se asi 3,5 km na sever od Přerova. V roce 2009 zde bylo evidováno 273 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 788 obyvatel.[4]

Přerov XI-Vinary leží v katastrálním území Vinary u Přerova o rozloze 2,88 km2.[5]

Historie

Osada tvořená dvěma domky v blízkosti potoka a pěti rybníků vznikla koncem 12. století. Na počátku 13. století se osada rozrostla na 4 až 6 domů a započalo se zde s pěstováním vinné révy. Víno bylo natolik dobré, že místní vinaře proslavilo v širokém okolí. Je vcelku logické, že původní název osady Rybáři byl nahrazen novým Winarzy, který postupně přešel až na dnešní Vinary. Vinary měly několik pánů, přičemž nejvýznamnější byl Vilém z Pernštejna. V letech 1663–1774 byly Vinary v držení jezuitského řádu. Po zrušení jezuitského řádu roku 1774 připadly Vinary majetkovému fondu, který některé grunty odprodal místním sedlákům, kteří začali s rozvojem obce – vybudován mlýn, pivovar, pálenice. Do dnešních dnů se však žádné z těchto staveb nedochovaly. Přiškolena a přifařena byla obec do nedalekého Předmostí. V roce 1960 se Vinary spojily s obcemi Lýsky a Popovice ve střediskovou obec Viničná. V roce 1980 byly všechny tři části připojeny k Přerovu.

Významní rodáci

  • prof. MUDr. Julius Petřivalský (29. 11. 1873 – 7. 12. 1945) – přednosta chirurgického oddělení Masarykovy univerzity v Brně, primář zemské nemocnice v Brně a zakladatel přerovské nemocnice
  • Stanislav Krátký (17. 9. 1914 – 14. 11. 2001) – akademický malíř, portrétista

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice . 2009-10-10 . Dostupné online. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 . 2003-08-28 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-29. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Statutární město Přerov

I-Město • II-Předmostí • III-Lověšice • IV-Kozlovice • V-Dluhonice • VI-Újezdec • VII-Čekyně • VIII-Henčlov • IX-Lýsky • X-Popovice • XI-Vinary • XII-Žeravice • XIII-Penčice