V současném světě se Vilém Votruba stal tématem neustálého zájmu a debat. Jeho význam pokrývá více oblastí, od technologie po kulturu, včetně ekonomiky a politiky. Vilém Votruba upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a vyvolal smíšené názory. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Vilém Votruba a analyzujeme jeho dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po jeho možné dlouhodobé důsledky se ponoříme do hluboké a pečlivé analýzy, abychom lépe porozuměli tomuto fenoménu, který je dnes tak všudypřítomný.
Vilém Votruba | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1918 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1911 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1929 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1929 – 1935 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Lid. str. pokrok. na Mor. Č. státopráv. demokracie Čs. národní demokracie |
Narození | 25. února 1870 Kutná Hora ![]() |
Úmrtí | 16. dubna 1939 (ve věku 69 let) Brno ![]() |
Profese | spisovatel, novinář a politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vilém Votruba (25. února 1870 Kutná Hora[1] – 16. dubna 1939 Brno[2])[3] byl československý politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Československou národní demokracii.
Pocházel z Kutné Hory, působil v Čechách jako novinář a později přešel na Moravu do redakce listu Lidové noviny.[2]
Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. V zemských volbách roku 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm za českou kurii měst, obvod Královo Pole, Husovice, Židenice, Líšeň. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách roku 1913.[4]
V doplňovacích volbách v prosinci 1911 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za český okrsek Morava 05 poté, co poslanec Václav Šílený zvolený v řádných volbách do Říšské rady roku 1911 zemřel v září téhož roku. Usedl do poslanecké frakce Jednota nezávislých pokrokových poslanců Čech a Moravy. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[5][6] Uvádí se tehdy jako kandidát Lidové strany pokrokové na Moravě (volně sdružená s Národní stranou svobodomyslnou, tedy mladočechy, v Čechách).[7]
Před první světovou válkou patřil do okruhu brněnských Lidových novin. V roce 1918 se podílel na vzniku formace Česká státoprávní demokracie na Moravě (předchůdkyně národní demokracie).[8]
V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii.[9] V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil.[10] Podle údajů k roku 1925 byl povoláním redaktorem a poslancem v Králově Poli.[11]
V parlamentních volbách v roce 1929 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Senátorem byl do roku 1935.[12]
Zemřel v sanatoriu v Brně-Králově Poli po více než rok trvajícím onemocnění. Byl pohřben na královopolském hřbitově.[2]