Vilém II. Henegavský
V dnešním světě se Vilém II. Henegavský stal tématem relevance a diskuzí ve společnosti. Postupem času získal Vilém II. Henegavský na důležitosti a způsobil změnu ve způsobu, jakým lidé toto téma vnímají a přistupují k němu. Jak společnost postupuje, Vilém II. Henegavský se stává stále relevantnějším v různých oblastech, vyvolává debaty, odlišné názory a v některých případech i konkrétní činy. V průběhu historie Vilém II. Henegavský ovlivňoval životy lidí různými způsoby a jeho vliv je pozoruhodný i dnes. Tento článek prozkoumá různé perspektivy a přístupy k Vilém II. Henegavský s cílem analyzovat jeho dopad a rozsah v současné společnosti.
| Vilém II. Henegavský | |
|---|---|
| hrabě henegavský, holandský a zeelandský | |
 | |
| Narození | 1307 |
| Úmrtí | 26. září 1345 Stavoren |
| Pohřben | klášter Klaarkamp |
| Manželka | Johana Brabantská |
| Potomci | Vilém |
| Dynastie | Avesnes |
| Otec | Vilém I. Henegavský |
| Matka | Johana z Valois |
| Příbuzní | Johana Holandská, Filipa Henegavská a Markéta Holandská (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vilém II. Henegavský řečený Smělý (západofrísky Willem IV fan Hollân, nizozemsky Willem IV van Holland, francouzsky Guillaume II de Hainaut; 1307 – 26. září 1345, Stavoren) byl poslední hrabě henegavský, holandský a zeelandský z dynastie Avesnes.
Život
Byl jediným dospělosti se dožívajícím synem hraběte Viléma Henegavského a Johany z Valois, vnučky francouzského krále Filipa III. Ještě za otcova života získal oblast Zeelandu[1] a v mládí se vydal na pouť do Svaté země a také se zúčastnil reconqisty na Pyrenejském poloostrově. Roku 1337, na pokraji stoleté války, zdědil otcův titul a také závazky. Byl vazalem francouzského krále a zároveň císaře Svaté říše římské, se kterým jej pojil i příbuzenský vztah.[pozn. 1] Ludvík Bavor podporoval ve válečném konfliktu anglického krále Eduarda III. a mladý hrabě se posléze postavil na stranu Anglie. Příměří uzavřené s francouzským králem a udělování výsad četným zástupcům měst mu dovolilo zúčastnit se křížových výprav do Pruska. Po jednom z návratů se snažil potlačit povstání fríských sedláků. Byl zabit šípem v šarvátce s povstalci[2] a pohřben v cisterciáckém klášteře Klaarkamp.[1]
Z manželství s Johanou Brabantskou se narodil pouze syn Vilém,[pozn. 2] který zemřel ještě v dětství a tak se po Vilémově nečekaném skonu strhl spor o dědictví. Švagr Ludvík Bavor využil svého císařského postavení, prohlásil Vilémovy země za uprázdněné léno spadlé na říši, pominul nároky svých dvou švagrových a přiřkl je své choti Markétě.
Vývod z předků
Odkazy
Poznámky
- ↑ Vilém byl švagrem císaře Ludvíka Bavora a také anglického krále Eduarda III.
- ↑ Hrabě stačil zplodit během života ještě několik levobočků.
Reference
- ↑ a b de.wikisource.org
- ↑ URBAN, Jan. Kresčak. 26. srpna 1346. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2000. 86 s. ISBN 80-7185-324-0. S. 38.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém II. Henegavský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Vilém III. |
|
Holandský hrabě Vilém IV. 1337 – 1345 |
|
Nástupce: Markéta I. |
| Předchůdce: Vilém I. |
|
Henegavský hrabě Vilém II. 1337 – 1345 |
|
Nástupce: Markéta II. |
