Via Aurelia
Via Aurelia je téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Se svými kořeny hluboce zakořeněnými v historii a trvalým dopadem na současnou společnost je Via Aurelia tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. Od svých počátků až po svou současnost zanechala Via Aurelia nesmazatelnou stopu ve světě a nadále je předmětem studia a výzkumu v různých oborech. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a důležitost Via Aurelia a analyzujeme jeho vliv v minulosti, současnosti a budoucnosti.
Via Aurelia je bývalá římská cesta, která spojovala Řím s městy Cosa a Pisa. Její délka byla 336 km.
Pro fungování a expanzi Říma životně důležitou cestu vybudoval okolo roku 241 před Kristem konzul Gaius Aurelius Cotta, po kterém získala i své jméno. Zkušenosti s budováním cest měl ze svého dřívějšího působení na Sicílii, kde budoval komunikace v době první punské války.
Trasa cesty
Via Aurelia doplňovala už existující síť římských cest. Stejně jako ostatní měla šířku 15 stop a byla lemována milníky označujícími vzdálenost. V Římě přecházela přes most Pons Aemilius a po vybudování Aureliánových hradeb opouštěla město směrem na západ branou Porta Aurelia. Pokračovala k městu Alsium a podél pobřeží k důležité vojenské základně Cosa. Vlastní Via Aurelia končila v strategicky důležitém přístavu v Pise, odkud říše podnikala výpravy proti Kartágu a Galii.
V roce 109 před Kristem byla cesta prodloužena zhruba o 200 mil úsekem zvaným Via Aemilia Scaura postaveným M. Aemiliem Scaurem. Cesta poté spojovala města Dertona, Placentia, Cremona, Aquilea a Janov.
Současná dálnice SS1 vedená v trase staré cesty je i dnes známá jako La Via Aurelia.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Via Aurelia na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Via Aurelia na Wikimedia Commons
