Višeň turecká

V tomto textu se budeme věnovat Višeň turecká, tématu, které je dnes velmi důležité a zajímavé. _Var1 si získal pozornost odborníků, akademiků i široké veřejnosti díky svému vlivu na různé aspekty každodenního života. Během několika posledních desetiletí zaznamenala Višeň turecká značný nárůst svého významu a stala se předmětem studia a výzkumu v tak rozmanitých oblastech, jako je medicína, technologie, ekonomika a kultura. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Višeň turecká, prozkoumáme jeho původ, vývoj, dopad a budoucí vyhlídky. Prostřednictvím podrobné analýzy se budeme snažit toto téma osvětlit, abychom lépe porozuměli jeho rozsahu a významu v současné společnosti.

Jak číst taxoboxVišeň turecká
alternativní popis obrázku chybí
Rozkvetlá višeň turecká - mahalebka
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodslivoň (Prunus)
Binomické jméno
Prunus mahaleb
L., 1753
Synonyma

Mahalebka obecná
Slivoň mahalebka
Třešeň mahalebka[2]

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Višeň turecká (Prunus mahaleb), známá též jako třešeň mahalebka, je opadavý strom nebo větší keř z čeledi růžovitých.

Popis

Je to strom nebo velký keř, dorůstá výšky 2–10 m, výjimečně až 12 m, s průměrem kmene až 40 cm. Koruna je často nepravidelného tvaru, s křivolakým kmenem. V dubnu až květnu vykvétá bílými, pětičetnými, oboupohlavnými květy sestavenými v širokých, chocholičnatých hroznech; květy vydávají hořce mandlovou vůni. Plodem jsou drobné, asi 1 cm veliké, tmavě zbarvené peckovičky. Listy jsou široce vejčité až okrouhlé, na okrajích jemně pilovité, lesklé.

Ekologie a rozšíření

Jako světlomilná dřevina snášející dobře sucho se vyskytuje především v teplých lesostepních společenstvech a rozvolněných teplomilných doubravách, na vysýchavých, kamenitých, především vápencových podkladech. Na úživnost substrátu není náročná.

Původní areál rozšíření byl ve Španělsku, v jižní Evropě, na jihozápadní Ukrajině až ve Střední Asii; v ČR roste především v teplých oblastech okolo Prahy a na jižní a střední Moravě.[3]

Využití

Pěstuje se pro koření, které se získává ze semen uvnitř třešňové pecky. Semena výrazně voní a chutnají podobně jako hořké mandle. Někdy bývá využívána jako podnož pro ušlechtilé ovocné odrůdy.[4]

Jako poměrně nenáročná dřevina odolná vůči exhalacím má využití i jako ozeleňovací prvek v městské zástavbě.[3]

Tvrdé a těžké dřevo mahalebky se využívá v řezbářství.[5]

Galerie

  • Květenství mahalebky
    Květenství mahalebky
  • Dozrávající plody
    Dozrávající plody
  • Vzrostlý jedinec
    Vzrostlý jedinec

Reference

  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
  2. ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39528/ višeň turecká na biolib.cz
  3. ↑ a b BOTANY.cz » PRUNUS MAHALEB L. – mahalebka obecná / čerešňa mahalebková. botany.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ Mahalebka - třešeň turecká. www.ekozahrady.com . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-03-09. 
  5. ↑ DANA, Michalcová,. BOTANICKÁ FOTOGALERIE. www.botanickafotogalerie.cz . . Dostupné online. 

Externí odkazy