V dnešním článku budeme podrobně analyzovat Verchňa Telyčka a jeho dopad na dnešní společnost. Verchňa Telyčka je téma, které v posledních letech získalo velkou relevanci a vyvolalo velké diskuse a kontroverze. V průběhu historie byl Verchňa Telyčka předmětem studia a diskuzí, vyvíjel se a přizpůsoboval se změnám ve společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a názory na Verchňa Telyčka a také jeho vliv v různých oblastech. Kromě toho prozkoumáme jeho souvislost se současným děním a jeho projekci do budoucna.
Verchňa Telyčka | |
---|---|
![]() | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°24′16″ s. š., 30°33′30″ v. d. |
Stát | ![]() |
Město s speciálním statusem | Kyjev |
Rajón | Pečerský |
![]() ![]() Verchňa Telyčka | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Verchňa Telyčka (ukrajinsky Верхня Теличка) je od roku 1923 městská čtvrť ukrajinské metropole.[1] Nachází se na pravém břehu řeky Dněpr, jižně od centra města na jihovýchodních svazích kopce Busova.[2]
Osada zde vznikla v poslední třetině 19. století a na mapě byla poprvé zaznamenána v roce 1885, tehdy pod názvem Telička, až v roce 1902 se objevuje toponymum Verchňa Telyčka. Ve 30. letech 20. století obyvatelstvo rostlo díky přistěhovalcům z čtvrti Osokorky, která byla zničena po záplavách v roce 1931. V roce 1936 se zde začala budovat Národní botanická zahrada.[3]
Čtvrť je dopravně obsluhována autobusy, ale i nedalekou křižovatkou Vydubyči, kde se nachází stanice metra a příměstské železnice.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Верхня Теличка na ukrajinské Wikipedii.